Mikrotik RouterOS a OSPFv3
Dlouho jsem nic nenapsal a jsem si vědom toho, že je to chyba. Proto bych jako oživení chtěl začít něčím užitečným – tématem, které bude zajímat nejednoho nadšence, který si hraje se systémem RouterOS společnosti Mikrotik. Ano, podíváme se na to, jak rozchodit OSPFv3 – OSPF pro IPv6.Předem je potřeba upozornit, že OSPFv3 je z pohledu RouterOSu stále v testovací fázi. Z toho plynou některá omezení a vlastnosti. Na základě dlouhodobých zkušeností ale mohu říci, že jednou nastavené OSPFv3 už v posledních verzích RouterOSu drží a nepadá.
Tedy, co je pro funkční OSPFv3 potřeba:- Aktuální verze RouterOSu (čím novější, tím lepší)
- Balíčky routing-test a mpls-test pro vaši architekturu (x86, mipsel, mipsbe, ppc)
- Znalost práce s konzolí
- Winbox, telnet nebo SSH přístup ke konfigurační konzoli RouterOSu
- Troška trpělivosti, pokud se vše nepodaří napoprvé
- A samozřejmě, nakonfigurovanou IPv6 síť v RouterOSu, alespoň IPv6
adresy na rozhraních a výchozí bránu (nechcete-li ji distribuovat
automaticky)

Instalace balíčků
Nejprve je potřeba nainstalovat aktuální verzi RouterOSu a balíčky routing-test a mpls-test. To lze provést vcelku bezpečně následujícím způsobem:- Nainstalujte aktuální verzi RouterOS (tradičním způsobem) a restartujte router
- Poté si ve WinBoxu otevřete sekci Files a přetáhněte do ní balíčky routing-test a mpls-test z vaší platformy. Router restartujte.
- Po restartu přejděte do sekce System-Packages. Povolte balíček routing-test a zakažte balíček routing. Router restartujte.
- Po dalším restartu opět přejděte do Packages, povolte balíček mpls-test a zakažte balíček mpls. Router restartujte.
Konfigurace OSPFv3
Teď přichází samotná část konfigurace OSPFv3. Ačkoli aktuální (3.22) verze RouterOSu obsahuje i grafické klikátko pro nastavení OSPFv3, klikátko není úplně funkční (i když vše nakonfigurujete, interfaces zůstanou ve stavu down a OSPFv3 nepoběží), proto doporučuji následující osvědčený postup.Otevřeme si terminál (ve winboxu nebo přes SSH) a přejdeme do sekce /routing ospf-v3, kde si následně necháme vypsat stávající konfiguraci. Měla by být přítomná area backbone a výchozí (default) instance:

Následně nastavíme router-id a redistribuci cest (zde redistribuujeme statické cesty a „přímo připojené“ sítě):

Následně přejdeme do sekce /routing ospf-v3 interface a aktivujeme OSPFv3 na konkrétním rozhraní (případně na všech najednou pomocí rozhraní „all“, podle potřeby). Při následném výpisu pomocí příkazu print bychom již měli vidět spuštěné OSPFv3 (je označeno písmenkem D před názvem rozhraní):

Následně můžete pomocí /routing ospf-v3 route print zkontrolovat, které cesty jste obdrželi pomocí OSPFv3, podobně /routing ospf-v3 neighbor print vypíše sousedící OSPFv3 routery a stav vzájemné synchronizace. Obecný přehled na IPv6 cesty lze získat též v sekci IPv6 → Routes ve Winboxu, případně pomocí příkazu /ipv6 route print v terminálu.
A to je v podstatě vše. Chcete-li redistribuovat i výchozí bránu, lze to provést příkazem /routing ospf-v3 instance set default distribute-default=<typ>, případná další nastavení jsou téměř samovysvětlující se.Hotovo
A tím je konfigurace OSPFv3 hotova. V posledních verzích RouterOSu funguje OSPFv3 poměrně spolehlivě, za několik měsíců provozu jsme zaregistrovali pouze několik problémů, které většinou vyřešil restart routeru. To ovšem bylo ve starších verzích RouterOSu (3.18, 3.20).Máte-li další tipy a nápady k IPv6 na RouterOSu, podělte se o ně v diskusi!
Ono obecne pokud chci pouzit IPv6 tak na ceste nesmi byt zadny mikrotik s Queue i kdyz je mezi sitovkama bridge. Takze mame na vyber, bud IPv6 (klidne i staticky) nebo omezovani rychlosti. Jen doufam ze to je bug a bude vyresen a ze se z toho nestane vlastnost (akrualni verze 3.23).
Tak beru zpet. Na ‚pruchozim‘ mikrotikovi s Queue staci zapnout IPv6 (ja zapnul i routing-test a mpls-test i kdyz asi zbytecne) a tvari se to zatim spokojene.