Že IPv4 adresy brzy dojdou, o tom nepochybuje nikdo. Do dvou let by to mělo potkat centrální autoritu pro přidělování IPv4 adres (IANA), posléze regionální registrátory a úplně nakonec i jednotlivé lokální registrátory (povětšinou poskytovatelé konektivity k internetu nebo poskytovatelé obsahu).

Jaký je současný stav?

• ASN 5610, hlavní autonomní systém bývalého Internetu OnLine
• ASN 20884, používá se zřejmě pro interní účely v O2 (např. pro službu Carrier IP Stream)
• ASN 28725, autonomní systém bývalého Eurotelu

Proč tomu tak je?

Tahle změna je možná trošku pochopitelná z pohledu nákladů, nikoli však z pohledu technického. Ten, kdo o takovéto konsolidaci rozhodl, zahodil všechnu práci techniků Eurotelu. Síť IOLu IPv6 neumí a podle vyjádření pánů z Telefóniky na zmiňované konferenci ani neběží žádný interní projekt, který by měl tuto situaci změnit.

O IPv6 se v O2 na odpovědných místech nikdo nezajímá, zmiňovaní pánové se při dotazu, jestli s tím někdo něco alespoň zkoušel dělat a testovat IPv6, pouze ušklíbli a poznamenali „možná někde v labu…“

Mému kolegovi, který se zástupcem O2 o IPv6 jednal loni v létě, bylo přislíbeno, že snad ke konci roku (2008) by to jejich síť měla umět. Máme tu léto 2009 a ze strany IOLu není vidět absolutně žádný pokrok. Interně se IPv6 netestuje, peeringy ani tranzitní IPv6 konektivitu IOL nemá a ani mít nemůže, protože – ač jsou největším českým operátorem – dodnes nemají ani vlastní IPv6 prefix (!).

Co s tím?

Jako kdyby si snad ani manažeři neuvědomovali, že jde o jejich fatální selhání. Další ignorování IPv6 může totiž znamenat výrazný odliv zákazníků. A nemusí to trvat dlouho…

Za sebe mám jasno: chystám se sepsat dopis o tomto selhání a adresovat ho přímo generálnímu řediteli TO2 Czech Republic, panu Salvadoru Anglada Gonzalesovi. Jako (minoritnímu) akcionáři Telefóniky O2 se mi totiž tento přístup firmy k IPv6 nelíbí a protože dopisy adresované zákaznické podpoře končí zřejmě v koši a k vyššímu managementu se nedostanou, nezbývá než jít až k nejvyššímu řediteli…

Aktualizace 23. 6. 2009: V Telefónice se zřejmě chytli za hlavu a konečně začali konat. 19. června jim RIPE oficiálně přidělilo IPv6 prefix 2a00:1028::/32, bohužel zatím tento prefix není v globální routovací tabulce vidět. Ale i tak je dobře, že se konečně něco děje.

Maloobchodní nabídka na sebe nenechala dlouho čekat a ještě před koncem srpna se konala tisková konference, kde došlo k jejímu odhalení. Protože i pro koncové uživatele zůstávají jen dvě rychlosti, kterých ale nejeden zákazník nedosáhne, byla tato nabídka překřtěna na AžDSL. Sama Telefónica uvádí, že na osmimegabitovou rychlost dosáhne až 60% z aktivně nabízených přípojek. Nahé ADSL se nekoná a nové rychlosti budou zpočátku nabízeny jen novým klientům, těm, kteří přejdou na některý z nabízených balíčků (Duo, Trio), nebo těm, kteří budou hodně trpělivě prosit na infolince. Ostatní se dočkají až při zrychlování, které je naplánováno na únor až duben 2009.

2009

Testování nahého ADSL

Přichází velkoobchodní třímegabit

Opět po pár týdnů později spatřila světlo světa i maloobchodní nabídka. Tentokrát k žádnému výraznému překvapení nedošlo: Nahé ADSL je jedním z pilířů nové koncepce služeb, je možné si k němu přiobjednat hlasové služby za 99 Kč (tarif Standard), mobilní internet s 10 GB FUP za 150 Kč, O2TV Start zadarmo (s příplatkem za pronájem set-top boxu), zvýhodněnou O2 TV a další služby.

Nově přichází maloobchodní služba ADSL 16384/512 za 900 Kč. Na tuto službu budou migrováni všichni domácí uživatelé dřívějších vyšších tarifů, kteří mají dostatečně kvalitní vedení od ústředny.

Ohlašované 16384/768 kbps ADSL je v nabídce za 1 050 Kč a již podle názvu („O2 Internet Pro“) se jedná o špičku současné nabídky ADSL od TO2. Ti, kteří již 16 Mbit mají od září, budou zmigrování na tuto službu. Tím dojde k nárůstu ceny, původně stálo 16384/768 kbit ADSL 713 Kč a hlasový tarif Mini byl za 356 Kč, v součtu 1 069 Kč. Nově vyjde ta samá kombinace na 1 050 + 81, tedy 1 132 Kč.

Někteří domácí uživatelé možná budou novou podobou služeb zaskočeni. Pro koncového uživatele je totiž magická cenová hranice 500 Kč měsíčně za internetové připojení, kterou jen neradi překračují. ADSL je nově prezentováno jako základní služba (s cenou minimálně 750 Kč), ke které si můžete přikoupit „hlas“ za 81 nebo 99 Kč.

Uvidíme, jak domácí uživatelé na toto (optické) zdražení datových služeb, postavených na ADSL, zareagují.

Co bude dál?

Při pohledu do minulosti je vidět, že Telefónica O2 aktualizuje svou velkoobchodní nabídku zhruba každých šest měsíců a každých 12 až 18 měsíců své služby zrychluje. Poslední zrychlení proběhlo v srpnu 2008, lze tedy očekávat, že v létě 2009 TO2 „dorovná“ nabídky konkurence – zejména kabelového připojení od společnosti UPC.

UPC v současnosti (květen 2009) nabízí dvě varianty služeb, 10/1 Mbit a 20/1,5 Mbit. ADSL může – máte-li dobré přístupové vedení – nabídnout až 24/1,3 Mbit, očekával bych tedy postupné zrychlení na „až“ 10 Mbit na downstreamu a 768 kbit na upstreamu pro nižší službu a „až“ 24 Mbit na downstreamu a „až“ 1280 kbit na upstreamu u dražší služby.

Cena zřejmě pokesne, protože fixní náklady se rozloží mezi více uživatelů. TO2 bude určitě i nadále pokračovat v akčních nabídkách, kterými bude chtít přetáhnout zákazníky konkurentních poskytovatelů – zejména bezdrátových.

Takové akce už probíhají (celorepublikové akce ADSL za 500 a 600 Kč měsíčně na rok, individuální slevy v krajích, „zátahy“ podomních prodejců, kteří jsou – nezávisle na stavu linky – schopni naslibovat uživatelům 8 Mbit v kterékoli vesnici) a zřejmě budou přibývat. V průběhu posledního čtvrtletí 2008 a prvního čtvrtletí roku 2009 totiž zřejmě díky těmto akcím opět došlo ke zvýšení zájmu o ADSL.

Případným zrychlením se ovšem ADSL dostane na úplný okraj svých technických možností a bude velmi záležet na vlastnosti „drátu,“ který k vám domů vede. V souvislosti s tím se už v minulosti objevily spekulace a domněnky, že TO2 bude postupně osazovat DSLAMy nejen na své HOST (místní) ústředny, ale i tzv. předsunuté ústředny (menší ústředny v obcích a v bodech sítě; jsou řízeny HOST ústřednou). Tím by se ADSL mohlo dostat mnohem blíž ke koncovým uživatelům a mohly by jim být nabídnuty lepší rychlosti.

Zároveň už TO2 testuje technologii VDSL2, která na kratší vzdálenosti od ústředny (do 1,6 km) nabízí rychlosti mezi sto megabity a desítkami megabitů a od vzdálenosti cca 1,6 km má shodné vlastnosti, jako ADSL2+. Zároveň konečně umožní zvýšit rychlost ve směru od uživatele (upstream, upload), po čemž nejeden zákazník dlouho volá.

Jaký bude další vývoj DSL technologií u nás, to ví jen sama Telefónica O2. My ostatní můžeme pouze odhadovat a doufat, že TO2 tentokrát nezaspí a vrhne se na nabízení zajímavých služeb včas a ne opět s křížkem po funuse, jak jsme v minulých letech tak často vídávali…

2007

Dvoumegabit standardem, osmimegabit vrcholem

O2 Duo Mobil – pokus o ADSL bez poplatku za pevnou

Vytáčené ADSL

Zvýšení limitů ve FUP

2008

FUP: Limity odchází, nastupuje řízení provozu

Řízení provozu je jakási inteligentní technologie, která by měla prioritizovat běžný a interaktivní provoz a naopak do pozadí odsouvat provoz, který nemusí být bezprostředně vyřízen – hlavně různé peer to peer sítě, stahovací služby jako Rapidshare, atp.

To vše se ale týká pouze uživatelů, kteří využívají protokol PPPoE (PPP over Ethernet). Pokud v síti TO2 jsou ještě nějací uživatelé PPPoA (PPP over ATM), budou i nadále trpět původními limity. Cíl je jasný, zmigrovat všechny uživatele na PPPoE, usnadnit údržbu a zbavit se již delší dobu nenabízené ATM varianty.

Taktéž přestává TO2 maloobchodně nabízet služby Extreme (dříve Profi) s agregací 1:20, zde se tedy objevuje prostor pro konkurenční nabídky.

Spolu se zrušením FUP si vedení TO2 dává předsevzetí, že do pěti let (tj. do roku 2013) bude na českém trhu jeden milion ADSL přípojek.

Nadále však pokračuje pokles počtu pevných linek, ke konci prvního čtvrtletí 2008 jich bylo již jen 1,9 milionu. Objevují se první signály, že TO2 začíná pracovat na takzvaném nahém ADSL, tedy levnějším ADSL bez hlasových služeb. Následně se objevuje pracovní verze druhé analýzy trhu s broadbandem, ve které se ČTÚ chystá TO2 nabízení nahého ADSL nařídit.

V šestém, posledním dílu tohoto miniseriálu se zaměříme na aktuální nabídku, tedy osmimegabitové ADSL „pro každého“ a příchod nahého ADSL.

2006

Další zrychlování a změny ve FUP

Dřívější týdenní počítání přenesených dat a dvoustupňový pokles rychlosti byly změněny na měsíční cykly a jednorázový pokles. Po překročení dat „v ceně“ docházelo k poklesu rychlosti na „narrowband,“ 64/64 kbps u 512 kbps varianty, 128/128 kbps u všech ostatních.

Zdražování podložek

Přichází Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

V červnu a červenci není uplatňována FUP, dochází totiž k upgradu zařízení, která FUP zajišťují.

O2 a O2TV na scéně

Regulace a zvýšení velkoobchodních limitů

O pár týdnů později zvyšuje TO2 limity ve velkoobchodní nabídce ADSL, čímž dává více prostoru alternativním operátorům.

Na konci roku 2006 je v provozu na 470 tisíc ADSL přípojek.

Příště si povíme o kroku stranou v podobě tzv. vytáčeného ADSL a konci datových limitů nejen u O2.

Proč?

Tím nejdůležitějším faktorem asi je rychlost downloadu. Občas potřebuji rychlou linku, která mě nebude brzdit v práci. Může jít o instalaci počítače, po které potřebujete stáhnout různé programy, ovladače a softwarové příslušenství od výrobce (notebooku). Občas potřebuji přenést poměrně dost dat přes VPN. Dálková správa VMware serveru je datově extrémně náročná. Současané připojení má sice hodně dobrou rychlost uploadu (megabit), ale na downloadu zůstávám taktéž na megabitu a to je pro tyto potřeby málo.

Dalším faktorem je, že lze ADSL konečně zřídit bez poplatku za pevnou linku a naopak si k němu „přibrat“ mobilní datové služby. U mě momentálně nejde o příliš aktuální nabídku (mobilní připojení za zajímavé peníze mám), ale přesto je dobré to v záloze mít.

Jaké a od koho?

Při zkoumání nabídek ADSL na trhu jsem zjistil, že spousta poskytovatelů má ke svým klientům velmi nepřátelský přístup. Přijde-li zrychlování, často zrychlit odmítají, nebo si je podmiňují podpisem smlouvy na dalších (12, 18, 24) měsíců. Poplatky za vypovězení smlouvy jsou často velmi vysoké, buď jde o tisícové položky, nebo o hausnumera vzniklá vynásobením měsíčního paušálu a počtu zbývajících měsíců do konce úvazku. Takové vypovězení smlouvy může být např. u Volného velmi drahou záležitostí.

Ač jsem to sám nečekal, ty nejlepší podmínky v tomto směru měla Telefónica O2. Ostatní poskytovatelé mají sice o pár korun levnější měsíční paušály, zvolil jsem jako poskytovatele datových služeb nakonec právě TO2. Co jsem tím získal?

Při úvazku na 24 měsíců zaplatím 1 Kč zřizovací poplatek za ADSL a 990 Kč za modem (objednáno osobně v prodejně – při objednání přes web lze modem zakoupit za 590 Kč). Běžný zřizovací poplatek je 990 Kč + DPH, tedy 1 179 Kč vč. DPH.

V případě výpovědi smlouvy před uplynutím úvazku doplácím pouze poměrnou část (dle počtu zbývajících měsíců) z uvedených 1 179 Kč. V případě změny služby na službu pomalejší/rychlejší s úvazkem se započítává původní doba úvazku. Tedy, budu-li rok mít tarif 16384/768 a pak se rozhodnu změnit smlouvu na 8192/512 kbps, bude mi do konce úvazku stále zbývat jen rok. To je myslím, oproti „nabídkám“ Volného a spol, kdy při změně služby podepisuji opět dvouletý úvazek, fér.

Část obchodní

V sobotu devátého jsem měl cestu kolem Metropole Zličín, kde je infostánek O2. Rozhodl jsem se tedy po krátké diskusi s konzultantem službu rovnou objednat. Onen víkend zároveň probíhal „velký třesk“ v informačních systémech O2, kdy docházelo k migraci mobilních paušálů do informačního systému, který drží „pevné linky.“

Zároveň probíhalo zavádění nové struktury služeb, díky které TO2 konečně po letech nabídla nahé ADSL (bez telefonního paušálu). Objednávka tedy zůstala pouze na papíře a do systému se dostala až v pondělí pozdě odpoledne.

Bohužel zavádění nových procesů v O2 neproběhlo úplně hladce. Po zadání první objednávky mi sice v úterý ráno přišla SMS s díky za objednávku ADSL a už jsem měl domluvenou i instalaci na čtvrtek, ve středu jsem se dozvěděl, že původní objednávka neprošla systémem a byla automaticky stornována. Byl tedy vybrán jiný termín instalace, tentokrát pátek dopoledne, a objednávka znovu zadána do systému.

Část technická

V deset však zazvonil domovní zvonek – to mi Česká pošta dovezla právě včas onen očekávaný instalační balíček. Tedy balíčky dva. Rozhodl jsem se je převzít s tím, že pokud jejich obsah bude totožný, vyřídím si s Telefónicou osobně případné vrácení druhého balíčku zpět.

Na jedenáctou dorazil i technik O2. Trošku znervózněl, když jsem mu oznámil, že mi domů žádné dráty nevedou , ale naštěstí jsem na něj byl připraven. Ukázal jsem mu rozvaděč v domě, díry ve dveřích byly již vyvrtány (kdysi tam vedla jakási odporná plochá dvoulinka, té jsem se však včas zbavil – nebyla by ideálním kabelem pro ADSL), lišty na místě.

Nejprve jsme tedy společně natáhli kabel z bytu, připevnili ho, následně došlo k propojení kabelu z bytu s krouceným párem v liště. Při otevření rozvaděče však technik zjistil, že jde o jiný rozvaděč, než který má z nejbližšího traťového rozvaděče připraven Za to může zřejmě „dvouvchodovost“ našeho domu. Operativně však problém vyřešil – kamsi zavolal, nechal do systému zadokumentovat, že zapojí první pár, posléze onen pár propojil s vedením v liště.

Datujeme

Do pěti sekund se na modemu rozsvítila kontrolka DSL a pak i Internet (DSL signalizuje funkční spojení s DSLAMem na ústředně, Internet dává najevo, že došlo k navázání PPPoE spojení mezi modemem a PPPoE serverem O2) a internet se rozeběhl.

Dojmy ze zřizování

Byl jsem ale ujištěn, že by nemělo dojít k pozastavení nebo dokonce zrušení – teď už ne, když se vše podařilo zřídit. S tím se váže i jedna perlička, původně domluvený čtvrteční termín by stejně nebylo možné zrealizovat, protože právě ve čtvrtek došlo ke kolapsu dalšího systému O2, kterým společnost zadává práci technikům. A tak všichni byli „bez práce“ 

Dojmy ze služby

DSL spojení je stabilní a nepadá, PPPoE spojení mi za poslední tři dny spadlo jednou (a možná za to může linuxová mašina, na které to spojení bylo nakonfigurováno). I po několika PPPoE i ADSL odpojeních a připojeních mám stále stejnou IP adresu, ta je zřejmě nějak svázána s linkou.

Rychlost na IP vrstvě (IP nad PPPoE nad DSL) dosahuje cca 15 Mbit. Při stahování ISO obrazů Debianu (nejen) z FTP serveru ftp.sh.cvut.cz se rychlost drží na 1,65 MiB/s, tedy cca 13,84 Mbit. Hrubým výpočtem jsem tedy dospěl k výsledku, že z rychlosti, na které je spojen modem (16389 kbps) jsem schopen získat 84,45% rychlosti. Overhead všech těch vrstev v cestě je tedy kolem 15,55%.

To je důležité číslo, které by mělo být prezentováno častěji. Takto si uživatel může snadno ze své linkové rychlosti spočítat, jakou že to skutečnou rychlostí mu jeho internetové připojení poběží.

Nabídne-li tedy někomu Telecom ADSL na vedení s maximální linkovou rychlostí 512/128 kbps, měl by uživatel vědět, že se jeho rychlost nedostane nad cca 433 kbps, tedy cca 52,8 kB/s.

Protože nemám IPTV (to na 16 Mbit službě ani nelze z technických důvodů zřídit), mám poměrně nízké hodnoty odezvy (ping). Ty se pohybují kolem 8 – 9 ms (měřeno zasíláním 64B pingů na ns.seznam.cz). Ztrátovost paketů je zajímavá, poměrně často nějaký ICMP paket vypadne, ale například stahování z FTP probíhá plynule, nedochází tedy k nějakému brutálnímu řezání provozu. ICMP má v síti zřejmě nízkou prioritu.

Co se datových omezení a řízení provozu týče, nenarazil jsem zatím na problém. Stahování z FTP i HTTP běží „co linka dá,“ streamování dat není problém. Z pátku na sobotu jsem pustil lince žilou (opět stahování instalačního ISO souboru Debianu) a nechal vše grafovat. Do rána linkou prošlo přes cca 32 GB a výrazné snížení rychlosti se neprojevilo. Na grafu ovšem bylo vidět pár poklesů – o jejich původu spekulovat nechci a test jsem zatím neopakoval, nemůžu tedy říct, zda je o náhodu nebo zda zafungovalo řízení provozu. Graf můžete posoudit sami:

Celkově linkou za poslední tři dny proteklo kolem 50 GB včetně několika souborů stažených z Rapidshare plnou rychlostí linky (to víte, člověk testuje a zkouší…) a rychlost na downloadu je pořád přibližně stejná (přes 1,60 MB/s).

Budeme-li se bavit o modemu Huawei EchoLife HG520i, ač na tento modem neuslyšíte zrovna nejlepší ohlasy od zákazníků, u mě zatím problémy nebyly. DSL část se drží (aby taky ne, na nezašuměné lince…), PPPoE část je poměrně stabilní. V rámci testování zkouším rozdíly mezi PPPoE na modemu Huawei a PPPoE na linuxovém routeru za modemem, rozdíly prakticky nejsou.

Přepnout modem do režimu bridge, aby bylo možné vytáčet PPPoE spojení z připojeného počítače, lze, avšak zdokumentováno to vůbec není. Návod pravděpodobně přidám i na tento blog. Výchozí bránu směrem do LAN modem nastavit neumí, avšak umožňuje upravit routovací tabulku. A tak jsem místo výchozí brány nastavil routy na 0.0.0.0/1 a 128.0.0.0/1 skrz připojený linuxový stroj 

WiFi na uvedeném modemu je rozhodně šikovné. Umí vysílat až pod čtyřmi nezávislými ESSID, které mohou mít různou konfiguraci zabezpečení. Ve výchozím nastavení je WiFi vypnutá a v modemu předkonfigurováno ESSID Internet a VOIP, obojí se zabezpečením technologií WEP se 128 bity. WEP heslo je uvedeno na spodku modemu.

Celkové dojmy

Pokud vás něco ohledně ADSL zajímá, ozvěte se do diskuse.

Internet Expres a nová podoba FUP

• Plná rychlost přípojky do přenesení 500 MB (pro variantu Basic 512), resp. 1 GB (pro Basic 1024)
• Poloviční rychlost přípojky do přenesení 1 GB, resp. 2 GB
• Rychlost 64/64 kbps po překročení limitu 1 GB, resp. 2 GB

Ledy se hnuly

2005

Znovu nová měřící technologie

Zákaz Home Mini k ADSL

První ADSL s cenou pod 500 Kč

200 000 klientů

Čtvrtý díl miniseriálu bude o zpomalování, zdražování, příchodu O2 a O2TV.

Způsob její realizace však v té době nebyl upřesněn. Důsledkem toho se klienti domnívali, že udávaná agregace (např. 1:50) znamená, že se např. o jednu rychlost 192 kbps dělí 50 lidí a tak je na ADSL „garantováno“ jen cca 3,84 kbps. Ve skutečnosti k agregaci dochází na vyšších úrovních a tak nelze spočítat ani přibližně odhadnout, jakou rychlost máte na ADSL garantovanou.

Zrychlujeme a zavádíme FUP

• Rychlosti přípojek se zvýšily: v případě nejpomalejší varianty ze 192 kbps na 512 kbps, z rychlejších 320 kbps se stává megabit
• U nejlevnější přípojek (basic) se z datově neomezeného připojení se stává datově omezené. Přípojky mají datový kredit (10 a 20 GB), po jehož vyčerpání je uživateli každých dalších započatých 10 GB doúčtováno. V případě IOL šlo o částku 399 Kč včetně DPH. Vlastnost je pojmenována „Fair User/Usage Policy“ (férové využití služby, v zahraničí pojmenováváno spíš Fair Use Policy) a (pod tajemnou zkratkou FUP a v jiné podobě) provází uživatele dodnes.
• Došlo k zavedení tří typů instalace, právě zde se objevily poprvé samoinstalační balíčky, malá a velká instalace
• Byl zrušen dashboard

První milník

Agregace podruhé

2004

Další omezení

Snížení ceny bylo ale v některých případech (negativně) kompenzováno zvýšením DPH od 1. 1. 2004 z 5 na 22% a následně od 1. 5. 2004 na 19%. Maloobchodní cena nejlevnější (a nejčastěji používané) přípojky tedy stoupla ze 1 416 Kč na 1 511 Kč, resp. 1 474 Kč od 1. 5.

Třetí díl miniseriálu se zaměří na příchod Internet Expresu, nikoli datově, ale rychlostně omezované varianty ADSL, zákaz používání tarifu Home Mini současně s ADSL a restartem nabídky.

2001 a 2002

Počátky

V následujících měsících bylo ticho po pěšině, občas se objevily neoficiální informace a pak zase zapadly. Až na konci května 2002 Český Telecom oficiálně představil svou nabídku ADSL služeb.

Byl to však jakýsi „ekonomický pilot,“ který měl ověřit, jestli jsou ADSL služby po ekonomické stránce životaschopné, nešlo o řádný komerční provoz. Proto Český Telecom nehodlal nabízet své ADSL služby na velkoobchodní úrovni ostatním operátorům. A to už bylo moc i na Český telekomunikační úřad. Ten do té doby šel Telecomu na ruku, ale tentokrát nabídku ADSL služeb zakázal.

Už tehdy vzbudila představená nabídka ADSL vlnu nevole. Zákazníkům vadilo, že je nutné k datovým službám platit i „paušál za drát,“ tedy telefonní linku a hlasové služby, limity, které tehdejší ADSL mělo, a následné zpoplatňování dat za megabajt. Jen pro zajímavost, nejlevnější ADSL s rychlostí 256/64 kbps stálo 1900 Kč, k tomu existoval 100 Kč měsíčně příplatek za pronájem modemu (ten nešlo koupit), a v ceně bylo 500 MB přenesených dat. Sčítal se provoz ve směru k zákazníkovi a od něj. Každý megabajt nad limit stál 3 Kč, za dalších půl gigabajtu jste tedy zaplatili neuvěřitelných 1536 Kč navíc.

Pro zajímavost, na serveru Lupa.cz jsem narazil na výsledky ankety  z roku 2001, jejímž cílem bylo zjistit, kolik by čtenáři (převážně odborníci na informační technologie) byli ochotni zaplatit za časově neomezený a datově neměřený přístup k síti Internet o rychlosti 150 kbit/s. Přijatelná hranice pro čtenářskou obci byla tehdy částka 1 500 Kč:

2003

Řádný komerční provoz

Maloobchodní nabídka existovala od konce února 2003 a tentokrát již nešlo o počítané tarify. I ten nejnižší tarif, 192/64, obsahoval neomezené množství dat. Jeho cena byla bez pár haléřů 1 600 Kč plus poplatky za pevnou linku – tehdy ještě stačilo platit 200 Kč za Home Mini. V ceně byl pronájem jednoduchého modemu, odkoupit zařízení nebylo možné.

Služba byla nabízena ve dvou variantách, dražší „Profi“ a levnější „Basic.“ Profi přípojky dostávaly veřejnou IP adresu až k modemu, v případě variant Basic však byla služba zkriplená tzv. dashboardem. To byla webová aplikace, do které jste se po zapnutí DSL modemu museli přihlásit, až poté vám byl zpřístupněn internet. Bohužel, v tomto případě docházelo k překladu adres (NAT 1:1). Aby nebylo nutné jméno a heslo do dashboardu zadávat ručně, objevily se i skriptíky, které přihlašování řešily za uživatele. Archivní podoba dashboardu je k vidění například ve článku na Root.cz.

Ani tato podoba ADSL se ale u státních orgánů (hlavně tehdejšího ministra informatiky Mlynáře) nesetkala s nadšením a tak po urgencích ze všech stran Telecom slíbil, že brzy zrychlí…

V dalším díle si povíme, jak vypadalo první zrychlování a jaký dopad měla na klienty agregace.