Zajíc v pytli » IPv4 http://zajic.v.pytli.cz ...nově zabalený Sun, 05 Feb 2012 07:06:37 +0000 cs hourly 1 http://wordpress.org/?v=3.3.1 PODCAST: Nevyčkávejte se zavedením IPv6 http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/16/podcast-nevyckavejte-se-zavedenim-ipv6/ http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/16/podcast-nevyckavejte-se-zavedenim-ipv6/#comments Wed, 16 Jul 2008 13:01:00 +0000 zajDee http://zajic.v.pytli.cz/?p=12 Zřejmě nadchází ten pravý čas a myšlenky na implementaci protokolu IPv6 do sítí a služeb provozovaných významnými hráči by měly být na pořadu dne. A to i pro společnosti, které v minulosti získaly velké rozsahy IPv4 adres a dnes je do změny nic netlačí. „To, že dnes máte adres dostatek a nebolí vás zaplatit něco navíc na upgrade […]

]]> Zřejmě nadchází ten pravý čas a myšlenky na implementaci protokolu IPv6 do sítí a služeb provozovaných významnými hráči by měly být na pořadu dne. A to i pro společnosti, které v minulosti získaly velké rozsahy IPv4 adres a dnes je do změny nic netlačí. „To, že dnes máte adres dostatek a nebolí vás zaplatit něco navíc na upgrade vašich NATů, neznamená, že se vám potřeba implementace IPv6 vyhne,“ říká Chip Popoviciu, vedoucí technického oddělení společnosti Cisco a autor publikace „Strategie globálního přechodu na IPv6“. „Přechod na IPv6 by neměly doprovázet otázky jako ‚Co tím získáme‘, ale spíše ‚Co ztratíme, když nepřejdeme‘.“

Zmiňovaný podcast rozebírá možnosti, jaké mohou nastat, pokud společnosti budou i dále přehlížet IPv6 – ztráty partnerství, obtížnou implementaci nových technologií, atd.

Nejlepší strategie přechodu na IPv6 podle pana Popoviciu je postupná: nejprve (a to nejlépe nyní) je vhodné přechod pečlivě naplánovat, poté postupně zavádět IPv6 do jednotlivých částí sítí a nakonec na IPv6 zprovoznit i služby. „Nebude to hotové lusknutím prstu. Největším problémem nejsou datové sítě, ale různé firemní zásady, kompatibilita služeb a aplikací. Pokud začnete s integrací včas, můžete se věnovat kvalitnímu plánování strategie přechodu a pečlivé integraci.“

Zároveň varuje, že společnostem, které upgrade sítě odloží na neurčito, později vyletí náklady raketově vzhůru. Dnes lze plánování přechodu spojit s procesem pravidelné obměny hardware. Zároveň s tím lze zaměstnancům poskytnout potřebné kursy, aby přechod na IPv6 společnost zvládla s minimálními dodatečnými náklady.

Společnosti s působností po celém světě by měly obzvláště zvážit svou strategii přechodu – právě ty totiž pravděpodobně brzy narazí na rychlou adaptaci IPv6 v některých částech světa, zejména v Asii.

Pokud vládnete angličtinou, určitě neváhejte a podcast si poslechněte.

Via techtarget.com.au

]]> http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/16/podcast-nevyckavejte-se-zavedenim-ipv6/feed/ 0 IPv6 v českých luzích a hájích http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/14/ipv6-v-ceskych-luzich-a-hajich/ http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/14/ipv6-v-ceskych-luzich-a-hajich/#comments Mon, 14 Jul 2008 14:37:33 +0000 zajDee http://zajic.v.pytli.cz/?p=5 IPv6, protokol, který byl navržen a vyvinut s cílem odstranit historické i technické neduhy IPv4, by měl být lékem na vyčerpání IPv4 adres. Jeho implementace však za posledních deset let pokračuje hlemýždím tempem. Ve světovém měřítku jsou s IPv6 nejdále v asijských zemích, jmenovitě Japonsko, Čína, Jižní Korea. Tyto země mají totiž veliký počet internetových přípojek, avšak málo IPv4 […]

]]> IPv6, protokol, který byl navržen a vyvinut s cílem odstranit historické i technické neduhy IPv4, by měl být lékem na vyčerpání IPv4 adres. Jeho implementace však za posledních deset let pokračuje hlemýždím tempem. Ve světovém měřítku jsou s IPv6 nejdále v asijských zemích, jmenovitě Japonsko, Čína, Jižní Korea. Tyto země mají totiž veliký počet internetových přípojek, avšak málo IPv4 adres. V tomto článku se podíváme na stav IPv6 v českých luzích a hájích.

Jak jsou na tom ve světě

Ve Spojených státech, kolébce internetu, se do implementace IPv6 společnostem moc nechce. Důvod je jediný – Spojené státy totiž mají největší množství IPv4 adres na světě, takže je jejich nedostatek tolik netlačí. Zároveň jsou Spojené státy zemí kapitalistickou a implementace IPv6 stojí peníze…

Ale ledy se hýbou. Všechny státní instituce v USA měly stanoveny termín 30. června 2008, do kterého musely být schopny předvést připravenost svých páteřních sítí na IPv6. Podle dostupných informací žádná státní instituce neselhala, jejich páteře jsou tedy schopné s IPv6 pracovat.

I v Evropě se začaly ozývat evangelizační hlasy – docházejících IPv4 adres si všimla Evropská unie a vyzvala členské státy, aby věnovaly IPv6 pozornost dříve, než bude pozdě.

A co na to Češi?

Přístup českých úřadů k této výzvě je však zatím poměrně laxní. Ani české soukromé společnosti se do implementace IPv6 nehrnou. Z 84 poskytovatelů internetu a služeb, kteří jsou sdruženi a propojeni v NIX.cz (datový uzel, který má zjednodušit a zlevnit výměnu dat mezi sítěmi k tomuto uzlu připojenými), jich jen necelá třicítka experimentuje s IPv6 a z této třicítky zhruba polovina poskytovatelů IPv6 svým klientům skutečně nabízí. A ani jeden z největších poskytovatelů internetu (O2, UPC, Radiokomunikace, …) dodnes s IPv6 nezačal koketovat.České webové portály s IPv6 také moc nepočítají. MAFRA (iDNES.cz) a Seznam.cz již mají přidělen IPv6 prefix, ale zatím služby přes šestkovou síť nenabízí. Centrum/Atlas je připojen ke dvěma poskytovatelům, GTS a O2, přičemž GTS s IPv6 experimentuje zřejmě jenv laboratořích a O2 nemá ani IPv6 prefix, není tedy schopno IPv6 konektivitu nabídnout.

IPv6 u poskytovatelů internetu a obsahu

Pojďme si sesumarizovat, kdo je opravdu schopen IPv6 nabídnout – jako směrodatná budeme brát data dostupná na oficiálních webech, z vyjádření poskytovatelů, data z peerovací tabulky v NIXu a data z routovacích tabulek distribuovaných pomocí IPv6. Nebudeme uvažovat některé nadnárodní společnosti peerující v NIXu, jmenovitě LeaseWeb, RETN a IP Exchange.

Poskytovatelé obsahu

Mezi poskytovatele obsahu s IPv6 konektivitou dnes můžeme zařadit pouze společnost Visual Connection, která zajišťuje streamovací služby (mimo jiné i) pro Českou Televizi. Jejich síť, servery i služby IPv6 podporují. Zkušebně přes IPv6 pouštějí stream ČT24 v plném PAL rozlišení (je nutná linka cca 1,5Mbps) a některé zaznamenané pořady. Ne všechny jejich servery mají v DNS záznam s IPv6 adresou, podporu ale postupně rozšiřují.

Seznam.cz a MAFRA s IPv6 koketují – alespoň v takovém rozsahu, že mají od RIPE přidělen IPv6 prefix. V RIPE lze najít informace o tom, kdo s kým peeruje: Obě organizace peerují s českým O2, které IPv6 ve své páteřní síti nenabízí (Eurotel ano) a je otázkou, kdy nabízet začne. MAFRA dále peeruje s GTS, která dle NIXu IPv6 umí, ale prakticky nikomu nenabízí. Seznam má druhý peering s Dial Telecomem (býv. Net4Netem, býv. TransgasNetem), který IPv6 klientům nabízí a je tedy technicky schopen zajistit Seznamu tranzitní konektivitu.

Necháme se tedy překvapit, kdo z nich přijde první.

Poskytovatelé připojení (velkoobchod)

Není zrovna lehkou úlohou roztřídit poskytovatele připojení mezi velko- a maloobchodní, ale přesto se o to pokusím.Z peerovací tabulky v NIXu je vidět, že IPv6 umí následující poskytovatelé:
  • GTS Novera
  • Tiscali
  • Telekom Austria CZ (VOLný)
  • IPEX
  • T-Systems
  • Dial Telecom
  • CLNET
Není jich moc, co říkáte? IPEX podle diskuse na Lupě IPv6 implementováno má a požadavky s klienty řeší individuálně. Dial Telecom má IPv6 funkční (běží přes něj i tato stránka) a klientům ho nabízí na požádání. GTS Novera IPv6 má zřejmě na páteři, ale podle diskuse na Lupě nenabízí IPv6 svým zákazníkům. Jak jsou na tom ostatní se nedá jednoznačně říci, na webu o IPv6 moc informací nemají (prakticky žádné).

Poskytovatelé připojení (maloobchod)

Pokusím se shrnout i ty poskytovatele, které jsem zmínil výše a kteří se dají zařadit zároveň do obou kategorií.
  • GTS Novera
  • Tiscali
  • Telecom Austria CZ
  • NFX
  • T-Systems
  • CLNET
  • Eurotel
  • SMART Comp
  • MIRAMO
A to je vše ze společností, které jsou v NIXu. Seznam je tentokrát delší, ale bohužel reálná dostupnost IPv6 zůstává nízká. Pro velké společnosti (GTS, Tiscali, VOLný, IPEX, T-Systems, CLNET) platí to, co jsem napsal výše.

NFX je zájmové sdružení právnických osob poskytujících připojení k internetu na principu CZFree.net. IPv6 peering mají, konektivitu taktéž. Na jejich infrastruktuře běží například IPv6 verze serveru prujem.cz (což je jakási alternativa serveru IPv6porn.com). Dostupnost v koncových sítích se ale liší síť od sítě. NFX obecně používá IPv6 prefix sítě kLfREE.net (a announcuje zároveň i prefix HKfree.org).

Eurotel sice vytrubuje svůj IPv6 prefix přes NIX do světa, na můj oficiální dotaz však reagovali stylem „klientům nenabízíme ani zkušební provoz“.

MIRAMO pravděpodobně nemá IPv6 tranzitní konektivitu a spoléhá tak na peering v NIXu, který je ovšem zatím poměrně chudý. Nepředpokládám tedy, že by IPv6 klientům oficiálně nabízeli.

SMART Comp, provozovatel jihomoravské sítě NETBOX, má na webu pár zmínek o IPv6. Mohl by tedy jako jeden z mála poskytovatelů IPv6 konektivitu skutečně nabízet.

Poskytovatelé housingu serverů a hostingu stránek

Tato kategorie je zvláštní v tom, že ji nelze rozumně zmapovat. V NIXu peerují tito poskytovatelé housingu:
  • Casablanca
  • Master Internet
  • Ignum
  • CoolHousing
Z těchto operátorů se Master Internet, IGNUM a CoolHousing podporou IPv6 chlubí, Casablanca o tom mluví (a prezentuje na konferencích)­.Pokud chcete jen hosting, máte na českém trhu velmi omezený výběr. Zatím jsem narazil na jediného poskytovatele hostingu, který opravdu IPv6 umí: Hosting90.cz společnosti Hosting90, s.r.o.

Ti ostatní

Zbytek NIX – IPv6 peerujících operátorů jsou organizace, které vám konektivitu běžně nenabídnou.

NIX.cz a NIC.cz sice peerují, ale konektivitu neprodávají (dobré je, že NIC.cz provozuje i české DNS  servery přes IPv6).

CESNET je institucí akademickou, která v síti IPv6 má a máte-li štěstí a jste na správném uzlu, můžete je i využívat. Ale ne všechny akademické instituce mají v celé své síti IPv6.

Sloane, poskytovatel, který se začal aktivněji projevovat před pár lety a od té doby poměrně roste, má svůj IPv6 prefix a propaguje ho do světa. Ovšem nemá peering v NIXu, pouze tranzitní konektivitu od Tiscali.

Úspěšní však můžete být u malých „přeprodejců“ konektivity (lokální bezdrátoví provideři a jim podobní). Hlavně u těch, kteří berou konektivitu od velkých poskytovatelů jako je Dial Telecom. Zmínit mohu například síť Všebořice.net či DaLuNET.cz. Proto máte-li zájem o IPv6 konektivitu a jste připojeni k malému poskytovateli, zkuste se zeptat, třeba zjistíte, že jeho síť už IPv6 dávno podporuje ;-)

]]> http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/14/ipv6-v-ceskych-luzich-a-hajich/feed/ 3 Historie protokolu IP http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/14/historie-protokolu-ip/ http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/14/historie-protokolu-ip/#comments Mon, 14 Jul 2008 13:14:21 +0000 zajDee http://zajic.v.pytli.cz/?p=4 V posledních měsících probíhá všemi více či méně odbornými weby nejeden článek skloňující pojem IPv6. V tomto článku bych chtěl shrnout, co to vlastně IPv6 je a proč je důležité. K pochopení IPv6 je potřeba zabrousit o pár desítek let zpět do doby, kdy byl Internet v plenkách. V roce 1974 publikovali Vinton Cerf a Robert Kahn dokument, který popisoval protokol pro […]

]]> V posledních měsících probíhá všemi více či méně odbornými weby nejeden článek skloňující pojem IPv6. V tomto článku bych chtěl shrnout, co to vlastně IPv6 je a proč je důležité.

K pochopení IPv6 je potřeba zabrousit o pár desítek let zpět do doby, kdy byl Internet v plenkách. V roce 1974 publikovali Vinton Cerf a Robert Kahn dokument, který popisoval protokol pro přenos dat. Z tohoto protokolu se během dalších pár let vyvinul protokol IPv4 – RFC, které jej popisuje, bylo vydáno v roce 1981. IPv4 popisuje způsoby, jak mají jednotlivé počítače propojené do sítě navzájem komunikovat.

IPv4 adresa vypadá tak, že každý bajt zapíšeme jako desítkové číslo a oddělíme je tečkou, tedy např.: 10.80.55.19

Protokol IPv4 byl navržen tak, že pro adresy odesilatele i příjemce používá čtyři bajty, tedy 32 bitů. V ideálním případě by tedy bylo možné do sítě připojit až 232 počítačů, tedy téměř čtyři a čtvrt miliardy. Jenže na konci sedmdesátých let nikdo s tak ohromným počtem počítačů nepočítal. V té době se počty připojených uzlů pohybovaly ve stovkách a počty „zasíťovaných“ organizací bylo možné spočítat na prstech několika rukou. Pracovní skupina, která spravovala IPv4 adresy, tehdy vymyslela poměrně jednoduchý způsob přidělování celých bloků adres jednotlivým organizacím. Zjednodušeně dostala každá organizace blok 16777216 IP adres a co si s nimi dělala, to už bylo jen na ní. Těchto rozsahů bylo k dispozici celkem 256, tedy pro max. 256 organizací (ve skutečnosti méně, protože část rozsahu byla vyhrazena pro speciální účely).

Jak internet rostl a připojených sítí a počítačů přibývalo, bylo nutné ustanovit nový způsob přidělování adres. I bylo stanoveno přerozdělit adresní rozsah a začít používat tzv. masku sítě. První polovina IPv4 adresního rozsahu zůstala nadefinovaná „postaru“ a ti, kdo již měli přidělen blok 16777216 IPv4 adres, o něj nepřišli, i když jej nevyužívali efektivně. Adresní prostor byl rozdělen na tzv. třídy:
  • Třída A, obsahovala 16777216 IPv4 adres (používala se pro adresy 0.0.0.0/8 – 127.255.255.255/8)
  • Třída B, obsahovala 65536 IPv4 adres (128.0.0.0/16 – 191.255.255.255/16)
  • Třída C, obsahovala 256 IPv4 adres (192.0.0.0/256 – 223.255.255.255/256)
  • Třída D byla vyhrazena pro Multicast (224.0.0.0 – 239.255.255.255)
  • Třída E byla označena jako rezervována do budoucna a nesměla být nikde využita (240.0.0.0 – 255.255.255.255)
Maska sítě je to, co v příkladech uvádím za lomítkem, a určuje, kolik bitů z celkových 32 určuje adresu sítě. Například pro IP adresu 10.80.25.18/8 je adresa sítě určena prvními osmi bity a v síti může být až 2(32–8) počítačů. Podobně do sítě 192.168.1.0/24 lze zapojit až 256 počítačů. (Ve skutečnosti je vždy nejnižší a nejvyšší adresa vyhrazena pro tzv. adresu sítě a broadcast adresu, takže počítačů lze zapojit o dva méně.) Některé operační systémy preferují zápis masky jako 255.0.0.0 pro /8 či 255.255.255.0 pro /24. Technicky jsou tyto zápisy ekvivalentní, ale například systém Windows si s „kratším“ zápisem /8 neporadí.

O pár let později se však ukázalo, že ani toto řešení nevyhovuje – mnohé organizace potřebovaly více než 256 adres, ale mnohem méně, než 65536 adres, tudíž žádaly o více bloků C. Obecně docházelo k nepříjemnému plýtvání adres. I bylo stanoveno, že bude tento systém zrušen a bude zavedeno tzv. beztřídní (classless) rozdělování adres. To umožnilo použít i jiné masky sítě, než jen /8, /16 a /24 a zefektivnilo přidělování IPv4 adres organizacím.

Zlo však již bylo dokonáno. Mnohé organizace si z minulosti nesou břímě obrovských IPv4 rozsahů, které nevyužívají naplno, ale vrátit je nemohou – musely by přečíslovávat své sítě. To by stálo stamiliony dolarů (naprostá většina organizací s velkými adresními bloky je ze Spojených států).

Ačkoli se loď s názvem IPv4 již začala potápět a svět zaplavovaly různě odvážné prognózy o nadcházejícím internetovém armageddonu (tedy vyčerpání dostupných IPv4 adres), objevila se technologie, která měla pomoci soudný den maximálně oddálit do doby, kdy bude nalezeno alternativní řešení problému. Tato technologie se jmenuje Network Address Translation, zkráceně NAT, česky se překládá jako „překlad adres“.

Už mnoho let totiž byly vyhrazeny tzv. privátní IPv4 adresní rozsahy (10.0.0.0/8, 172.16.0.0/12 a 192.168.0.0/16), jejichž smyslem bylo využívat je v rámci interních sítí společností. Tyto adresy se nikdy nesměly objevit v globálním internetu. A právě toho využívá překlad adres. Organizaci stačí jedna jediná „veřejná“ IP adresa a všechny počítače v rámci vnitřní sítě za tuto adresu schová. O každém spojení zevnitř ven si uchovává záznam ve stavové tabulce a podle ní pak ví, která odpověď z internetu má být nasměrována na který počítač. (Režimů překladu adres existuje více, toto je však ten nejčastěji používaný a nejvíce zlý stav, protože umožňuje navázání komunikace jen jedním směrem, z vnitřní sítě do internetu. Opačně to nelze, při pokusu o spojení z internetu do vnitřní sítě nemá odesilatel možnost říci, kterému počítači ve vnitřní síti chce paket doručit.)

Ani překlad adres však nezastavil úbytek volných IPv4 adres a podle realistických odhadů a studií dojde k vyčerpání dostupných adres mezi roky 2011 až 2020.

A protože první z těchto roků je již poměrně blízko, začínají mnozí síťaři bít na poplach.

V dalším díle se podíváme na to, jak jsou na tom s IPv6 české společnosti.

]]> http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/14/historie-protokolu-ip/feed/ 0 Vítejte http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/09/vitejte/ http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/09/vitejte/#comments Wed, 09 Jul 2008 08:20:18 +0000 zajDee http://zajic.v.pytli.cz/wordpress/?p=3 Uvítání na blogu

]]> Vitejte na infostrance o IPv6.
Rozhodl jsem se, ze zacnu delat osvetu o tom, co to vlastne ten IPv6 protokol je. V CR se tu a tam objevuji nesmele hlasy, ktere se snazi upozornit na dochazejici IP(v4) adresy. Ale malokdo je bohuzel posloucha a jeste mene lidi to bere vazne, zbytek to po poslechnuti hodi k ledu.
IPv6, neboli internetovy protokol nove generace, resi mnohe neduhy dnesniho internetu: potlaceni zakladni filosofie (dnes uz se nespoji kazdy pocitac s kazdym), nedostatek IP adres (porovnejte cca 3,5 miliardy dostupnych IPv4 adres na temer sedm miliard obyvatel), disproporci rozdeleni (vetsinu IPv4 adres maji spolecnosti z USA, zatimco na lidnatou Asii se znacne nedostava) a mnohe dalsi.
IPv6 byl navrzen jako protokol, ktery ma toto a mnohe dalsi (technicke i administrativni) problemy odstranit. K jeho vlastni smule vsak neni uplne kompatibilni s protokolem soucasnym a prechod nelze tedy provest lusknutim prstu.
A od toho, abychom presli co nejsnaze, je tu tato stranka.

Dalsi informace budou uz velmi brzy nasledovat. Mate-li zajem o vic informaci, napiste mi e-mail na radek@zajic.v.pytli.cz.

]]> http://zajic.v.pytli.cz/2008/07/09/vitejte/feed/ 0