Zajíc v pytli » IPv6

Aktualizováno: O2 a IPv6? Až naprší a uschne

zajDee — Sun, 07 Jun 2009 14:22:18 +0000

Nemohl jsem si odpustit bulvarizující titulek. K sepsání tohoto miničlánečku mě vybudila reakce zástupců Telefóniky O2 na čtvrteční konferenci Internet a technologie '09, kde se (mimo jiné) diskutovalo i na téma IPv6. A samozřejmě i to, že nejeden návštěvník tohoto blogu přichází z Google při hledání sousloví O2 a IPv6. Pojďme se tedy podívat, jak na tom náš největší maloobchodní poskytovatel konektivity je…

Že IPv4 adresy brzy dojdou, o tom nepochybuje nikdo. Do dvou let by to mělo potkat centrální autoritu pro přidělování IPv4 adres (IANA), posléze regionální registrátory a úplně nakonec i jednotlivé lokální registrátory (povětšinou poskytovatelé konektivity k internetu nebo poskytovatelé obsahu).

O náročnosti příprav a implementace IPv6 by mohl vykládat každý správce sítě, ve které protokol nové generace už dnes můžete používat. Rozhodně se to nedá zvládnout za měsíc. Všechny fáze (plánování, identifikace nekompatibilních zařízení, upgrade hardwaru a firmwaru, příprava adresního plánu, konfigurace sítě, testování a pilotní provoz a nakonec provoz komerční) zaberou u menších sítí minimálně několik měsíců, u větších půjde bezpochyby o roky.

Jaký je současný stav?

Telefónica O2 v dnešní době spravuje několik autonomních systémů, minimálně tyto tři:

ASN 5610, hlavní autonomní systém bývalého Internetu OnLine
ASN 20884, používá se zřejmě pro interní účely v O2 (např. pro službu Carrier IP Stream)
ASN 28725, autonomní systém bývalého Eurotelu

Z těchto tří autonomních systémů pouze jeden oznamuje do světa IPv6 prefix. Jde o autonomní systém 28725 a prefix 2001:41d8::/32. Podle toho se v bývalém Eurotelu s IPv6 experimentovalo – alespoň na té úrovni, že na páteři IPv6 konektivita byla.Bohužel, dnešní stav je tristní. Zatímco dříve měl Eurotel aktivní IPv6 tranzity a tak byla jeho síť dostupná po celém světě, dnes je tento prefix viditelný pouze v českém NIXu.

Proč tomu tak je?

Odpověď je jednoduchá. Telefónica se už pár měsíců snaží zkonsolidovat infrastrukturu Eurotelu a IOLu a postupně ruší všechny peeringy a tranzitní spojení, které bývalý Eurotel měl. Při pohledu do Looking Glass je vidět, že by dnes veškerý IPv6 provoz měl jít přes IP síť a autonomní systém IOLu.

Tahle změna je možná trošku pochopitelná z pohledu nákladů, nikoli však z pohledu technického. Ten, kdo o takovéto konsolidaci rozhodl, zahodil všechnu práci techniků Eurotelu. Síť IOLu IPv6 neumí a podle vyjádření pánů z Telefóniky na zmiňované konferenci ani neběží žádný interní projekt, který by měl tuto situaci změnit.

O IPv6 se v O2 na odpovědných místech nikdo nezajímá, zmiňovaní pánové se při dotazu, jestli s tím někdo něco alespoň zkoušel dělat a testovat IPv6, pouze ušklíbli a poznamenali „možná někde v labu…“

Mému kolegovi, který se zástupcem O2 o IPv6 jednal loni v létě, bylo přislíbeno, že snad ke konci roku (2008) by to jejich síť měla umět. Máme tu léto 2009 a ze strany IOLu není vidět absolutně žádný pokrok. Interně se IPv6 netestuje, peeringy ani tranzitní IPv6 konektivitu IOL nemá a ani mít nemůže, protože – ač jsou největším českým operátorem – dodnes nemají ani vlastní IPv6 prefix (!).

Zmiňovaní pánové taktéž na můj dotaz, proč s tím něco nezkoušejí dělat, odpověděli „a kdo to zaplatí?“ – a já odpovídám: tvrdě to zaplatíte vy, až zbytek světa bude přecházet na IPv6, po IPv6 budou k dispozici služby a klienti ADSL nebudou mít možnost takové služby plnohodnotně využít. Je s podivem, že Telefónica O2 dnes považuje IPv6 za vysoce nadstandardní službu a od svých klientů (nikoli maloobchodních) by chtěli za IPv6 konektivitu připlácet nemalé peníze, zatímco ostatní operátoři (zmiňme Dial Telecom, Sloane, ČD Telematiku a mnohé další) dokáží alespoň na velkoobchodní úrovni IPv6 nabídnout – a bez příplatků (!). Samozřejmě, nelze čekat SLA na stejné úrovni, jako pro IPv4. IPv6 svět není dokonalý, bohužel.

Co s tím?

Zdá se mi, že v Telefónice úspěšně chrápou všichni zodpovědní – technici i manažeři. Zatímco odborníci na konferencích už roky varují před koncem IPv4 světa tak, jak ho známe, varují, že implementovat IPv6 je nutnost, a rok od roku prezentují děsivější grafy s blížícím se koncem dostupných IPv4 adres, Telefónica nedělá vůbec nic. A zřejmě jí to nevadí.

Jako kdyby si snad ani manažeři neuvědomovali, že jde o jejich fatální selhání. Další ignorování IPv6 může totiž znamenat výrazný odliv zákazníků. A nemusí to trvat dlouho…

Za sebe mám jasno: chystám se sepsat dopis o tomto selhání a adresovat ho přímo generálnímu řediteli TO2 Czech Republic, panu Salvadoru Anglada Gonzalesovi. Jako (minoritnímu) akcionáři Telefóniky O2 se mi totiž tento přístup firmy k IPv6 nelíbí a protože dopisy adresované zákaznické podpoře končí zřejmě v koši a k vyššímu managementu se nedostanou, nezbývá než jít až k nejvyššímu řediteli…

Aktualizace 23. 6. 2009: V Telefónice se zřejmě chytli za hlavu a konečně začali konat. 19. června jim RIPE oficiálně přidělilo IPv6 prefix 2a00:1028::/32, bohužel zatím tento prefix není v globální routovací tabulce vidět. Ale i tak je dobře, že se konečně něco děje.

Graf IPv6 provozu přes NIX.cz

zajDee — Wed, 27 May 2009 09:20:48 +0000

Už delší dobu zobrazuje NIX.cz na svých stránkách aktuální tok IPv6 přes své uzly. Bohužel doposud není nikde žádný pěkný krátkodobý graf, který by vše znázorňoval. Proto jsem se rozhodl, že uvedenou hodnotu začnu grafovat sám.

Výsledek (a taktéž datový tok IPv6 přes NIX.cz v průběhu dne a týdne) můžete posoudit na http://zajic.v.pytli.cz/nixcz/

Roční graf je k dispozici na http://nix.cz/cz/ipv6

Zajíc v pytli následuje moderní trendy

zajDee — Tue, 04 Nov 2008 23:56:00 +0000

Možná si říkáte, co je to za nadpis. Nebyl bych to já, aby v tom nebylo něco počítačového Tentokrát se podělím o zkušenosti s tím, jak některé moderní trendy – virtualizace, IPv6 a DNSSEC – ovlivňují tento blog.

Virtualizace

Začněme nejdříve tím nejjednodušším, virtualizací. Celý blog běží na virtuálním serveru, který si spravuji sám – zatížení je minimální a zatím to stačí. Člověk si vyhraje, vyzkouší různé technologie a je sám svým pánem. I to je důvod, proč jsem namísto některých osvědčených blogovacích serverů zvolil vlastní. Budiž tedy útěchou pro všechny ekology (mezi které patří i má přítelkyně), že v době, kdy si blog nikdo nečte, neplýtváme příliš elektrickou energií. Tato je totiž využita k běhu ostatních virtuálních serverů Z technického pohledu běží blog na čtyřjádrovém Core 2 Quad 9550 se 4 GB RAM, jako hostitelská platforma je v tuto chvíli Ubuntu 8.04 LTS a VMware Server. VMware ESXi jsme bohužel použít nemohli kvůli nekompatibilitě s některými zařízeními. Virtuální stroj je postaven na Debian Linuxu, kromě VMware Tools v systému není nic speciálního, co by se nějakým způsobem vázalo k provozu virtuálního serveru.

IPv6

Internetový protokol nové generace, kterému věnuji poslední dobou poměrně dost času. Aby tento blog byl dostupný po IPv6, musí mít server IPv6 adresu. Tato pochází z rozsahu společnosti Dial Telecom a podrozsahu, který je přidělen malému lokálnímu poskytovateli, DaLuNETu.

Aby vše fungovalo i z pohledu uživatelů (tj. abyste si blog četli přes IPv6), bylo potřeba správně nakonfigurovat DNS zónu. S tím problém nebyl, dnešní DNS servery si s IPv6 vcelku rozumí. Tento blog používá pro DNS klasiku, DNS server BIND.

Aby to však nebylo tak jednoduché, rozhodl jsem se, že otestuji schopnost svého registrátora (Internet CZ, a.s.) a doménového registru (CZ.NIC) vložit do ccTLD zóny .cz tzv. IPv6 glue záznam.

To vše proběhlo po mírném tápání poměrně hladce a již od konce srpna je v .cz zóně IPv6 glue záznam pro doménu pytli.cz.

DNSSEC

Protože ctím počítačovou bezpečnost, rozhodl jsem se jako jeden z mála zavést do mnou spravovaných DNS zón DNSSEC. Pokud máte rekurzivní DNS server, který DNSSEC umí, vězte, že DNSSEC úspěšně ověřil podpisy v této doméně a vy čtete zaručeně pravý obsah

Pokud se vám však při pokusu o načtení zobrazuje chyba typu „Stránku nelze zobrazit“ a tento článek čtete v RSS čtečce nebo pomocí Google Cache, neváhejte a napište mi e-mail na adresu radek ZAVINÁČ zajic.v.pytli.cz, nápravu zjednám v nejbližším možném termínu.

Nedávné změny ve světě IPv6

zajDee — Tue, 04 Nov 2008 23:29:26 +0000

Ač v září a říjnu byly poznat dozvuky letních měsíců a na poli IPv6 bylo poměrně klidno, rozhodl jsem se vyzobat a zrekapitulovat ty události, které za zmínku stojí. Pojďte si přečíst o zmatcích ohledně IPv6 a NATu, IPv6 jako potenciální hrozbě, o tom, zda má smysl IPv6 v systému vypínat a jak to správně udělat a o mnoho dalších tématech.

V srpnu bylo na poli IPv6 poměrně klidno. Nejen já jsem trávil teplé letní dny spíše u kornoutu zmrzliny a odpočinkem. Během září a října se situace u ostatních mírně zlepšila, u mě však nikoli V zaměstnání jsme měli takříkajíc frmol a tak na aktualizaci nebylo moc času. Pojďme se tedy vrhnout na změny, které by neměly Vašim očím utéct.

NAT a IPv6

Jedním z cílů IPv6 je pokud možno úplné vymýcení (a nezavlečení) překladů adres. Zatím se to daří velmi dobře, až na jednu výjimku. Jediným opravdu plánovaným využitím NATu je překlad mezi IPv6 a IPv4 světem – tedy v přechodovém mechanismu.Z několika nenápadných zpráv se však v nedávné době rozšířila fáma, že do IPv6 bude implementován NAT v takové podobě, v jaké ho známe dnes – tedy pro skrytí sítě počítačů s tzv. privátními adresami za jednu vnější (často veřejnou, ale ani to v poslední době nemusí být podmínkou) IP adresu. Tak přátelé, zachovejte klid, takhle to nebude. Alespoň doufám, zatím to tak nevypadá.

IPv6 jako bezpečnostní hrozba

Další bomba, kterou vypustili do světa ‚IT odborníci‘, se týká automaticky vytvářených IPv6 tunelů. Pokud máte počítač s rozumně starým operačním systémem (Windows, Linux, …), může se stát, že už dnes váš počítač dokáže využít IPv6 zdroje. K tomu může využít buď tunelovací mechanismus 6to4 (to v případě, že máte přímo na PC veřejnou IP adresu) nebo Teredo (kteréžto je automaticky aktivní pouze v operačních systémech Windows). Až sem jde o vlastnost systému, která možná nemusí být vítaná, ale rozhodně není kritická.

Problém může plynout z toho, že ne všechny firewally si s IPv6 poradí, nemluvě o tom, že někteří uživatelé (mezi nimi i autor tohoto blogu) firewall nemají vůbec aktivní. Pak samozřejmě v případě existence výše zmíněných automatických tunelů může dojít k tomu, že porty, které máte otevřené, budou dostupné i potenciálnímu útočníkovi zvenčí.

Proto pokud se chcete podobnému nebezpečí vyhnout, zkontrolujte, zda váš firewall v počítači podporuje i IPv6, případně zakažte automatické vytváření tunelů.

Zakazování IPv6 protokolu

Mimo zákazu automatického vytváření tunelů může dojít i k situaci, že nemáte aktivní žádný tunel a váš poskytovatel internetového připojení nenabízí nativní IPv6 konektivitu a proto nemáte zájem IPv6 jakkoli v počítači mít. V moderních operačních systémech už však často IPv6 najdete a dokonce je i aktivní. Týká se to zejména Windows Vista, Windows Server 2008, rozumně mladých distribucí Linuxu a dalších *NIXových operačních systémů.

V případě systému Linux to sice může přinést kýžený efekt, kdy se počítač nezkouší připojit na IPv6 adresy, v případě systémů Windows Vista a Server 2008 jde však dle mého názoru o zbytečnost. Síťová vrstva Windows Vista a Server 2008 – jakkoli je zkriplená – má totiž jednu úžasnou schopnost či vlastnost. Když totiž nastavíte IPv6 síť mezi vaším počítačem a routerem, systém se pokouší zjistit, zda mimo lokální IPv6 konektivity máte i IPv6 konektivitu do internetu. A pokud ne, nevrací při běžné práci aplikacím AAAA záznamy a tyto se tedy na IPv6 adresy nepřipojují a tudíž by nemělo docházet k žádnému zpoždění při načítání stránek či podobných činnostech.

Pokud už však opravdu musíte IPv6 zakázat, udělejte to pořádně, tedy editací systémového registru. Pokud totiž pouze odškrtnete zaškrtávátko před protokolem IPv6 ve vlastnostech síťového adaptéru, mohou vás potkat velké nepříjemnosti, zejména pokud používáte Windows Server 2008, SBS edici.

Afrika jako lídr v zavádění IPv6

Podle oficiálního blogu ICANN, mezinárodní organizace pro přidělené internetové názvy a čísla, vede v zavádění IPv6 Afrika. Protože takovéto prohlášení od jedné z nejdůležitějších organizací na internetu má velkou váhu, chytla se ho okamžitě média. Ve skutečnosti však jde pouze o relativní čísla, kdy je porovnáván počet IPv6 prefixů a celkový počet čísel autonomních systémů konkrétního regionu.

Ve skutečnosti jde jen o důsledek efektu, kdy se Afrika k ‚internetizaci‘ dostala jako poslední a tak na ni dnes připadá jen malé procento ze všech přidělených čísel autonomních systémů a IPv4 adres. Kvůli různým tunelům dnes nelze jednoznačně říci, kdo v zavádění IPv6 vede, vezmeme-li ale absolutní počet čísel autonomních systémů, které oznamují do světa své IPv6 směrovací informace, bude na tom nejlépe asi Evropa. Není bez zajímavosti, že na druhém místě v počtu viditelných (ku všem přiřazeným) IPv6 prefixů je Německo, Česká Republika je „až“ devátá.

Zajímavým úhlem pohledu by taktéž mohlo být srovnání dostupnosti IPv6 koncovým uživatelům – tam bychom se asi moc vysoko neumístili, protože koncový uživatel u nás prakticky nemá šanci získat nativní IPv6 konektivitu – ani kabeloví operátoři ani poskytovatelé ADSL se do IPv6 nehrnou.

A tím se dostáváme k dalšímu bodu, kterým je

Nepodpora IPv6 v DSL síti Britského Telecomu

Ano, čtete správně. Když jsem nedávno dělal miniprůzkum mezi našimi ADSL operátory, nikdo z nich nebyl schopen IPv6 nabídnout ani odhadnout, kdy jej nabízet budou. Alespoň u nás bez problémů fungují různé 6to4, 6in4 a další tunelovací mechanismy.Ve Velké Británii jsou na tom uživatelé hůře. Nejen že jim operátoři (až na výjimky) IPv6 nedokážou nabídnout, ale dokonce nová síť (honosně nazvaná „21CN, Síť dvacátého prvního století“) tamního dominantního operátora, Britského Telecomu, oficiálně protokol IPv6 nepodporuje. To mimo jiné znamená, že Britský Telecom není schopen zaručit, že skrz jeho síť projdou v pořádku pakety, které mají co do činění s IPv6. A to jak nativním, tak tunelovaným.

A co kabeloví operátoři

Kabeloví operátoři jsou na tom o něco lépe, i když ani oni nemají na růžích ustláno. Podporu IPv6 v kabelových sítích oficiálně doplňuje totiž až standard DOCSIS 3.0. Migrace na nový standard si ovšem vyžádá nákladný upgrade síťového hardware na různých úrovních, od centrálních řídících prvků sítě až po koncové modemy. Vezmeme-li v potaz, že čeští operátoři mnohde pracují ještě s verzí (Euro)DOCSIS 1.0, není důvod migrovat na verzi 2.0, aby posléze při vyčerpání IPv4 adres migrovali na verzi 3.0.

Hybatelé pokroku

Mezi hybatele pokroku můžeme jednoznačně zařadit aplikace, které uživatele motivují k zavádění IPv6 a tlačení na své poskytovatele, aby pokud možno poskytovali nativní IPv6 konektivitu. Mezi tyto hybatele můžeme zařadit např. webové služby či torrenty.

Mezi webovými službami jednoznačně vyniká projekt ipv6porn.com, který si klade za cíl nabídnout uživatelům s IPv6 zdarma lechtivý obsah, za který by při použití pouze IPv4 museli na jiných serverech platit. Realizace tohoto projektu se ovšem neustále oddaluje a tak se objevily jiné projekty, které se snaží tuto myšlenku zrealizovat. U nás jde o server prujem.cz a na Novém Zélandu vznikl ipv6porn.co.nz, který se mi však (na rozdíl od našeho Průjmu) nepodařilo v prohlížeči ani načíst.

Mezi torrenty sice zatím není mnoho obsahu, který by uživatele nalákal, postupně se ale objevují služby, kde lze pomocí IPv6 získat různý obsah. Mezi prvními byl bezesporu IPv6 tracker na SixXS.org a nedávno se přidal i IPv6 tracker pro distribuci oblíbené linuxové distribuce Ubuntu.

Samotné trackery však nemohou fungovat bez kompatibilních klientů a tak přichází na scénu nová verze populárního klienta BitTorrent protokolu, program uTorrent. Ten ve své verzi 1.80 nabízí nejen kompatibilitu s IPv6 trackery, ale zároveň i možnost uživateli automaticky nainstalovat a nakonfigurovat IPv6 protokol a Teredo tunel.

Právě torrenty mohou být – pokud IPv6 implementuje i některý z velkých populárních torrent trackerů – dost velkým hybatelem. Jakožto peer-to-peer síť totiž naplno využijí možnosti přímé komunikace mezi dvěma IPv6 uzly, která v IPv4 kvůli všemožným NATům silně pokulhává.

Windows Server 2008, Microsoft Exchange 2007 Service Pack 1 a IPv6

Mnozí uživatelé produktů Microsoftu, kteří jsou zároveň zastánci IPv6 protokolu, zajisté dlouho vyhlíželi možnost využití IPv6 v operačním systému i v poštovním serveru Exchange. Po dlouhé době se konečně dočkali, první servisní balíček pro Microsoft Exchange 2007 konečně přidává rozumnou podporu IPv6. Ovšem pozor, to vše pouze na Windows Serveru 2008, pokud jste tedy uvažovali o tom, že budete používat Exchange 2007 na Windows Serveru 2003, IPv6 nebudete moci využít.I zde ale platí: pokud IPv6 naopak využívat nechcete, nezakazujte bezhlavě IPv6 ve vlastnostech síťového připojení.

Pavel Satrapa – IPv6, druhé vydání

Pokud jste hledali česky psané tištěné zdroje o IPv6, určitě vám neunikla kniha pana Pavla Satrapy, která je nazvaná prostě IPv6. Její první vydání z roku 2002 však už nekoupíte a její obsah taktéž není v některých částech aktuální.

Pavel Satrapa se proto rozhodl knihu aktualizovat o možnosti nových operačních systémů, změny a doplnění jak protokolu IPv6 samotného, tak různých podpůrných mechanismů (IPv6 a DNS, přechodové mechanismy NAT-PT, NAT64, atp.) a to vše nejprve konzultuje s vámi, potenciálními čtenáři!

Kniha vyjde v Edici CZ.NIC a její aktuální pracovní verze je dostupná na adrese http://knihy.nic.cz/ipv6/ – tamtéž můžete panu Satrapovi v komentářích pod jednotlivými kapitolami zanechat komentář a knihu tak obohatit.

A jedna perlička: pan Satrapa v knize uvádní i adresu tohoto blogu jako jednoho z nejaktuálnějších míst na českém internetu, kde lze najít informace k IPv6. Pane Satrapo, děkuji!

Síťové programování a IPv6

Mezi mnoha Google Alerty mi na téma IPv6 přistál v e-mailové schránce i odkaz na zajímavou knihu o programování v IPv6 sítích.

IPv6 novinky v zemích Českých

A na konec jsem si nechal novinky, které se týkají IPv6 v zemích Českých. Není toho moc, vlastně jen jedna. Na začátku září obdržela IPv6 prefix společnost STARNET, s.r.o., která nabízí své služby v jižních Čechách. Ať už si prefix pořizují z nějakého konkrétního důvodu nebo jen pro testování, oznamují jej do globálních směrovacích tabulek již od třicátého září, čímž předbíhají většinu „velkých poskytovatelů.“

IPv6 sotva dělá setinu procenta internetového provozu

zajDee — Wed, 20 Aug 2008 21:03:18 +0000

Podle Studie o průběhu implementace IPv6 činil loni IPv6 provoz ve špičce „zhruba setinu procenta všeho internetového provozu“, což se ze statistického pohledu „zhruba blíží množství nečistot, které ještě může obsahovat voda, aby byla označena za pitnou.“ Více než deset let od započetí migrace je to nepochybně ostuda. A situace se zřejmě nebude o mnoho zlepšovat. Ač já sám věřím, že Windows Vista bude jedním z hybatelů přechodu na IPv6, pořád jsou zde problémy s implementací IPv6 stacku. Asi mám štěstí (nebo protokol využívám tak málo), ale všechny mnou používané Visty fungují s IPv6 spolehlivě…

Seznam.cz testuje IPv6

zajDee — Tue, 19 Aug 2008 11:21:36 +0000

Období letních prázdnin a dovolených není zrovna dobou, ve které bychom mohli očekávat významené změny na poli IPv6. Oproti nedávno zveřejněné tabulce IPv6 alokací se skoro nic nezměnilo – ti, kdo už konektivitu měli, ji mají stále, většina nováčků si dává v létě oddech. NetAir zprovoznil IPv6 tranzit a jeho IPv6 síť je tedy už dostupná ze světa (využívají konektivitu od Casablanky INT). A také Seznam.cz začíná pomaloučku testovat IPv6. Partnerem Seznamu je jeho dlouholetý poskytovatel tranzitní konektivity, firma Dial Telecom (dříve to byl Net4Net s původním názvem TransgasNet, kterého Dial Telecom pohltil zhruba před rokem).

Nejprve začneme rekapitulací:

Seznam.cz si o IPv6 prefix požádal v červnu letošního roku. Na začátku července jej od RIPE dostal. Poté bylo nějaký ten pátek ticho, až tento týden začal být vytrubován IPv6 prefix do světa

Protože se jedná o úplně první test, moc od toho nečekejte. Je dostupná homepage, web Spolužáků a chat.lide.cz. Výběr stránek, které jsou zkušebně zprovozněny, byl a je náhodný. Jde o první krůček, který má demonstrovat, že to jde, když se chce.

Služby samotné zatím nebyly pro IPv6 nijak optimalizovány, v některých případech využívají své hlavní domény (tj. např. „www.spoluzaci.cz“) a tak i když do prohlížeče zadáte následující adresy, po chvilce se můžete ocitnout zpět na IPv4 verzi. V takovém případě se nebojte v adresním řádku opravit doménu na „šestkovou“ – obsah by se měl načíst. Názory mi můžete napsat do komentářů pod příspěvkem.

A teď tedy konkrétní adresy služeb:

Homepage – http://ipv6.seznam.cz/ a http://hp.ipv6.seznam.cz/
Spolužáci – http://ipv6.spoluzaci.cz/
Chat.Lidé.cz – http://chat.lide.ipv6.seznam.cz/

A ještě jednou: jde o test. Nejde o produkční prostředí. Buďte prosím shovívaví

[Disclaimer: Autor příspěvku má v této akci prsty a nemůže proto působit nezaujatě]

Google servíruje Google Cache i po IPv6

zajDee — Fri, 01 Aug 2008 08:52:05 +0000

Společnost Google je nejen největší vyhledávač na světě, ale zároveň i jednou z firem, která se IPv6 opravdu aktivně věnuje. Teď nově začala servírovat data z cache po IPv6.

Moc o tom není vidět ani slyšet, ale při pohledu pod pokličku zjistíme, že je přes IPv6 je dostupná část googlích služeb – ty, které běží na adrese „www.google.com“, dnes naleznete přístupné i na „ipv6.google.com“. Jde tedy např. o fulltextové hledání, Google Webmasters, Google Analytics a mnohé další. Naopak nejde o Google Code, hledání v obrázcích (images.google.com) a obecně služby, které mají vlastní doménu třetího řádu.

K IPv6-kompatibilním službám teď přidávají další – Google Cache, tedy funkcionalitu, pomocí které si můžete zobrazit stav stránky tak, jak jej Google zaindexoval.

Vyzkoušet si Google Cache přes IPv6 můžete i vy, potřebujete pouze IPv6 konektivitu, pak si otevřete www.google.com, vyhledejte nějaký text a po vyhledání v adresním řádku přepište „www.google.com“ na „ipv6.google.com“. Poté se odkazy na Google Cache promění na IPv6 odkazy:

Hledání:

Cache:

Další z projektů, které Google upravuje tak, aby byly kompatibilní s IPv6, je linuxový Virtual Server (Linux Virtual Server, IP Virtual Server). To má pod taktovkou Julius Volz ze švýcarské pobočky. Google tedy IPv6 nezanedbává, což je dobře pro něj i pro zbytek světa.

ADSL a IPv6

zajDee — Wed, 23 Jul 2008 07:10:12 +0000

Po obecném přehledu společností, které působí v ČR a mohly by umět poskytovat IPv6 konektivitu, jsem se vrhl na zjišťování, zda je někdo vůbec schopen poskytnout IPv6 na ADSL, tedy dnes pravděpodobně nejrozšířenějším typu připojení. A výsledek? Posuďte sami.

Aktualizace červen 2009: Tento článek je z roku 2008. V polovině roku 2009 je situace bohužel stejně tristní. Stav příprav na IPv6 u Telefóniky O2 jsem shrnul v článku O2 a IPv6? Až naprší a uschne. Doporučuji k přečtení.

Protože poskytovatelem ADSL může být téměř kdokoli, kdo má dostatečný kapitál, nebudu zmiňovat všechny ADSL providery. Ani to není v mých silách, zdroje v pevnolinkové části Telecomu (pardon, O2) nemám, a tak nevím, kolik ADSL poskytovatelů u nás vlastně působí.

Rozhodl jsem se ale oslovit ty největší:

AVONET, s.r.o.
ČRa, a.s.
Dial Telecom, a.s.
EMEA s.r.o
GTS NOVERA a.s.
INTERNET CZ, a.s.
SkyNet, a.s.
Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
Telekom Austria Czech Republic, a.s. (VOLný)
Tiscali Telekomunikace Česká republika s.r.o.
WIA

Jde o jedenáct poskytovatelů, někteří se orientují převážně na firemní klientelu, někteří na domácnosti. Všem jsem na kontaktní e-maily technické podpory rozeslal následující e-mail (příp. jsem ten samý text zaslal přes webový formulář v kontaktních sekcích):

Subject: IPv6 konektivita na ADSL připojení
Dobrý den,

nabízí Vaše společnost IPv6 konektivitu u připojení přes technologii ADSL? Pokud ano, u jakých služeb, jak lze službu aktivovat, k jakým službám a jaké jsou poplatky? Pokud ne, budete IPv6 nabízet v dohledné době?
Předem děkuji za odpověď.

Zároveň jsem se rozhodl monitorovat rychlost odezvy – čistě ze zajímavosti. Dotazy jsem rozesílal v neděli odpoledne a nečekal jsem, že by někdo odpověděl. To ostatně ani nemám nikomu za zlé. Rozhodl jsem se tedy počítat rychlost odezvy od pondělních osmi hodin ráno.

Nejrychleji, za dvě a půl hodiny, odpověděli ze společnosti WIA. IPv6 na ADSL nenabízí, ale hledají kompatibilní koncová zařízení a na páteři jim šestka funguje v testovacím režimu.

Po pěti hodinách přišla stručná odpověď ze společnosti Telekom Austria (VOLný) – toto neumožňují.

Po dvanácti hodinách (tedy v pondělí v osm večer) dorazil e-mail z AVONETu, ve kterém s lítostí oznamují, že službu neposkytují, časový horizont není znám, jisté ale je, že v nejbližších měsících poskytovat nezačnou.

Druhý den, po 25 hodinách, dorazila odpověď od O2. Informační hodnota nulová, operátor se tiketu zbavil s textem „V uvedené záležitosti kontaktujte prosím naši technickou podporu na 800 184 084“. Informační hodnota nulová, odpověď na konkrétně specifikovaný dotaz žádná.

Zavolal jsem tedy na linku technické podpory a zeptal se tam. Zatím neprobíhají žádné testy, v dohledné době se s tím nepočítá a výhled či plán do budoucna nemají. Co je smutné, operátor pronesl větu, že „I kdyby to bylo v plánu, operátoři o tom vědět nebudou“. Inu, komunikace v rámci firmy zjevně funguje stejně špatně, jako komunikace se zákazníkem po e-mailu.

O další hodinu později dorazil anonymní e-mail ze společnosti Tiscali Telekomunikace, ve kterém oznamují, že uvedené služby již nenabízí. Zvláštní, pravděpodobně tedy nabízeli, ale přestali. Nabízí se otázka proč…

Těsně před úterní jedenáctou hodinou dorazil i e-mail ze SkyNetu. IPv6 v dohledné době nabízet nebudou. Pokud se jejich postoj změní, budou informovat na webových stránkách.

Ve středu po půl desáté dorazila odpověď od firmy GTS Novera: O IPv6 pro ADSL vůbec neuvažují. Pro větší služby dělali nějaké testy, nicméně o nasazení v blízké budoucnosti neuvažují.

DOPLNĚNO: Dodatečně jsem našel ve spamkoši e-maily od Dial Telecomu a EMEA Telecomu:

Dial Telecom poskytuje služby ADSL.Way (zděděné po odkoupené InWay) na infrastruktuře O2, která dle sdělení Dial Telecomu IPv6 nepodporuje. Ve zbytku sítě IPv6 mají, což už ovšem víme

EMEA Telecom používá jako dodavatele služeb společnost GTS, která se ovšem výše vyjádřila, že IPv6 podporovat u ADSL (zatím?) nehodlají. Takže ani u nich nepořídíme.

A ti ostatní? Ani po dvou pracovních dnech se nenamáhali napsat jedinou odpověď. Takže podpora IPv6 u nich zůstává neznámá.

Suma sumárum

Telefónica O2 se zde jeví jako největší brzda. Kombinace dominantního poskytovatele služby ADSL a absence bitstreamu zřejmě nedává alternativním operátorům možnost poskytovat na technologii O2 IPv6 služby. Světlé zítřky nás tedy v této oblasti nečekají.

Nový IPv6 prefix

zajDee — Wed, 23 Jul 2008 06:59:24 +0000

Další z českých internet service providerů to s IPv6 myslí vážně. Včera dostal svůj IPv6 prefix 2a02:618::/32 Broadnet, a.s. Broadnet je poskytovatelem převážně bezdrátových služeb pro firemní klientelu a tam se mu taková výhoda může v budoucnu zatraceně vyplatit.

Google Code: STUBL, stateless IPv6 tunnel broker for LANs

zajDee — Wed, 16 Jul 2008 16:05:42 +0000

Na Google code se včera objevila zajímavá novinka: projekt STUBL, Stateless Tunnel Broker for LANs. Tento projekt cílí na uživatele LAN, kteří mají IPv6 konektivitu na routeru, ale nejsou schopni ji dopravit po LAN ke svému PC. Pojďme se podívat, jak to dělá a co všechno umí.

Projekt STUBL se skládá ze dvou částí:

modul do Linuxového jádra, který zajišťuje balení a vybalování IPv6 paketů do/z IPv4 datagramů.
miniwebserver napsaný v Pythonu, který podá uživateli instrukce, jak nastavit tunel na jejich PC

Jak vidno, jako operační systém na routeru musí být Linux – podle zdrojových kódů je v tuto chvíli podporováno jádro verze 2.6.24 a 2.6.25. Modul je před prvním použitím potřeba zkompilovat oproti aktuálnímu jádru (make && make install)Pythoní webserver je důležitým prvkem – protože se adresy koncových počítačů generují podle specifického klíče (viz dále), musí se uživatel dozvědět, jakou adresu si nastavit na koncovém PC. A právě k tomu slouží tento webserver.

Jak to funguje?

Jaderný modul vytvoří nové ethernetové zařízení v systému, na kterém je potřeba nastavit /64 prefix, který byl počítači přiřazen. Routování a firewallování IPv6 zajišťuje linuxový box. IPv6 adresy koncových uzlů (počítačů) jsou generovány automaticky z IPv4 adresy podle klíče, který zapíšete do /sys/modules/stubl/parameters/tunnel_key. Pro toto je dostupný inicializační skript a konfigurační soubor.Transport paketů po síti je klasicky přes IPv4, pakety jsou zabaleny v IP protokolu 41. Protože se adresy koncových uzlů nemění (jsou staticky vygenerovány z IPv4 adresy a šifrovacího klíče), nemusí STUBL udržovat žádnou stavovou tabulku a je tedy kompletně bezestavový.

STUBL vs. ISATAP

Nabízí se srovnání STUBL vs. ISATAP. Obě tyto metody zabalují IPv6 pakety do IPv4 paketů a posílají je přes IPv4 síť v paketech s číslem protokolu 41. Jaké jsou tedy výhody a nevýhody STUBLu vs. ISATAP? (Převzato z dokumentace):Výhody:

pro zprovoznění vám stačí jediný server
z vygenerované IPv6 adresy nelze zpětně vyčíst vaši IPv4 adresu
na straně klienta není potřeba žádný software, všechny moderní operační systémy mají podporu vestavěnou
všechen provoz jde skrz jeden server a tudíž se snáze zabezpečuje

A co má ISATAP a nemá STUBL?

Dokáže přiřadit více adres koncovému uzlu
Fungují s ní správně mechanismy vyhledávání sousedů a link-local adresy
Lépe škáluje, zejména provoz mezi koncovými uzly

Co tedy STUBL je a co není?

Stubl se rozhodně hodí na menší sítě, kde je problém dostat konektivitu ke koncovým uzlům (z jakýchkoli důvodů). Rozhodně ale nejde o dlouhodobé řešení a všem je více než doporučeno migrovat na nativní IPv6 síť.

Jak STUBL získat?

V tuto chvíli je možné stáhnout zdrojové kódy pomocí Subversion:

svn checkout http://stubl.googlecode.com/svn/trunk/ stubl-read-only

Shrnutí

Jedná se o zajímavý projekt, který může pomoci některým sítím přejít na IPv6. Stojí minimálně za vyzkoušení.