Testujeme Nseries: N97, den třetí

30ČVN/09

Testujeme Nseries: N97, den třetí

Třetí den s N97 nebyl příliš produktivní – spíš než trápení telefonu jsem se věnoval jeho používání. I přesto ze třetího dne je pár zajímavých informací.

(Nejen) Nabíjení přes USB kabel

Poté, co se mi včera podařilo telefon cestou domů (opět) vybít – ze čtyř čárek baterie byla najednou jedna – napadlo mě víc vyzkoušet nabíjení. Už v neděli jsem měl pocit, že to nebude stejně, jako u Windows Mobile, tj. že by stačilo přivést kladný a záporný pól z pětivoltového USB a nabíjení by mohlo započít.Ne, u N97 tomu tak není. Připravte se, že ve většině případů, kdy nebudete mít nainstalovaný ovladač, se telefon dobíjet nebude. Je to škoda, odpadá tak většina nabíjení pomocí různých „tupých“ redukcí. Mimochodem, nabíjení starou nabíječkou (k N70) přes redukci malý kolík->micro USB taky nefungovalo moc spolehlivě a navíc se mi v jednu chvíli stalo, že se redukce dost zahřála. Vypadá to tedy, že v ní bude o něco víc součástek, než jen propojení dvou vodičů.

Kopírování dat do telefonu

Vyzkoušel jsem na žádost známého rychlost kopírování dat po kabelu, která by prý měla dosahovat až 50 Mbps. Ve skutečnosti se při kopírování na integrovanou paměť pohybovala přenosová rychlost v rozmezí 2 000 – 2 200 kB/s, tj. cca 16 – 18 Mbps. I tak jsem ale 700 MB soubor do telefonu překopíroval za pěkných pět minut, 27 sekund.

Synchronizace

Do počítače jsem si neinstaloval software OVI, který je zřejmě bloatware (nainstaluje do PC stovky MB zbytečností). Zjistil jsem, že mnou nainstalovaná verze PC Suite (7.1.26.0) podporuje nejen N70, E51, ale rovnou i N97. Dokonce i obrázek telefonu v sobě má.

Jelikož jedním z častých námětů byla i rychlost telefonu při zaplnění daty, rozhodl jsem se – alespoň pro začátek – sesynchronizovat data z N70 do PC a z PC následně do N97. Nesetkal jsem se s tím, že by snad telefon uložil příjmení do jmen a opačně, synchronizace proběhla bez problémů.

I položky v kalendáři vypadají shodně jako na N70. Uvidíme, až se ozvou první upomínky – oba telefony by teoreticky měly začít oznamovat událost ve stejnou chvíli.

Nokia Software Updater

Software v mobilu je sice měsíc a půl starý, i přesto už by mohla být novější verze, řekl jsem si. A vyzkoušel jsem NSU. Po deaktivování Sdílení připojení k internetu (NSU nefunguje, když ve Windows sdílíte připojení, i když nechápu, proč) jsem se dozvěděl, že mám aktuální software. Nu dobrá, tak třeba příště. Každopádně utilita telefon rozpoznala – bod k dobru.

Přetrvávající problémy s 3G

Už včera jsem se tu zmínil o podivných problémech, které mám s N97 provozovanou ve 3G síti. V Praze v centru, kde jsou i 3G BTS na každém rohu, problémy nejsou. Zato na městečku se večer opakovala ta samá situace, co ráno – ztrácející se signál (a to až úplně k nule), přelazování na GSM a setrvávání na něm.V diskusi ke včerejšímu příspěvku se objevil komentář od Michala, že má podobné problémy na N85. Nechce se mi věřit, že by Nokia tolik odflákla hardwarovou část přijímače.Uvidíme, jestli se k problému nějak vyjádří, případně jestli bude existovat řešení. N97 s takovýmto 3G by v očích mnoha zákazníků mohla být silně znevýhodněna.

Instalace a kompatibilita dalších aplikací

Vyzkoušel jsem si i instalaci pár dalších aplikací, u většiny z nich jsem musel řešit chybu „Prošlý certifikát“ – obvykle stačí nastavit datum někdy do minulosti, bohužel u DivX playeru ani tohle nepomohlo. Duke3D se sice nainstaloval, ale pak se odmítal spustit. Škoda. Ještě se pokusím (na základě námětu z diskuse) otestovat javový emulátor PC.

Rychlost telefonu po třech dnech

Poté, co jsem do telefonu sesynchronizoval část dat z N70 (kontakty, kalendář), to vypadá, že mu ani těch pár set položek, několik nainstalovaných aplikací a jeden 700 MB soubor nic neudělalo. Asi by to chtělo něco dalšího, zkusím více zaplnit integrovaných 32 GB (resp. necelých 29 GiB skutečné kapacity).

N97 jako modem

Vyzkoušel jsem si i N97 jako modem. Samotné modemové zařízení se do systému nainstalovalo automaticky spolu s ostatními USB zařízeními. Vše testuji na 64-bit Windows 7 RC1 (build 7100).

Poté stačilo v systému vytvořit nové vytáčené připojení, zadat správné číslo (*99***1#), libovolné jméno a heslo a následně připojení vytočit. I přes problémy s 3G signálem jsem se při stahování souborů rychlost pohybovala kolem 900 kbps na downloadu. Větší test bude při cestě z Prahy domů – ale asi ne dnes, protože dnes jsem si zapomněl napájecí zdroj notebooku doma a tak i v práci si musím půjčovat zdroj, abych vůbec mohl fungovat.

Další kroky

Na SIP (VoIP) se včera opět nedostalo :)) a tak snad dnes. Večer nebo zítra sem přidám galerii screenshotů, fotek, a videí, které jsem pomocí N97 průběžně nasnímal/nafotil.

Náměty – jako obvykle – můžete psát do diskuse.

Testujeme Nseries: N97, den druhý

Včera jsem se tu rozepsal o prvních minutách s N97, dnes se mohu podělit o další zkušenosti. Během včerejšího dne jsem se vydal za známým, který používá N95, abychom mohli N97 prozkoumat spolu – on má na N95 vyzkoušené různé aplikace a zároveň je vážným zájemcem o N97 a tak jsme poseděli a vyzkoušeli, co nás napadlo. V tomto příspěvku tedy přináším další lavinu postřehů.

Ještě se vrátím k situaci po prvním zapnutí. Docela mě překvapilo, že se telefon sám přihlásil textovkou k službě My Nokia – aniž by mi umožnil přihlášení odmítnout. O onom přihlášení jsem se dozvěděl vpodstatě náhodou, protože mi po dvou hodinách dorazila zpráva, že mi Nokia děkuje za přihlášení. Odběr služeb je sice zdarma, ale přesto by taková služba neměla být aktivována bez mého vědomí.

Odhlášení by mělo být možné přes menu Aplikace – My Nokia – zrušit objednávku, bohužel to asi moc nefunguje – když jsem zažádal o odhlášení, dorazila mi nejprve zpráva, že jsem byl odhlášen, a následně další, že se odhlášení nezdařilo. Jak jsem na tom teď, netuším.

Ale pojďme tedy k dalším testům.

Navigace

Sliboval jsem, že vyzkouším navigaci. Nokia vám automaticky dá devadesátidenní zkušební přístup k online mapám a navigačním službám. Bohužel se mi jednou stalo, že se naplánovaná trasa při přepnutí do jiné aplikace zrušila, podruhé spadla  celá navigační aplikace. Takovou službu bych si asi předplácet nechtěl. Budu doufat, že šlo o chybu aplikace, která je v řešení.

Když už navigace fungovala, byla poměrně přesná. Tedy až na křížení silnic I/27 a I/6, kde jsem správně měl zahnout doprava (směrem ku Praze), zatímco navigace mi oznámila, abych „se držel vpravo“ a následně „pokračoval po této silnici.“ Nebýt místní, asi bych jel dál směrem na Žatec :-)

V recenzi na Mobilmanii se dozvídáme, že mobil dokáže navigovat i když leží na místě spolujezdce. Bojím se, že ta citlivost nebude až tak dobrá, u mě na sedačce spolujezdce dost ztrácel signál GPS.

Ani přesto, že mapy jsou „online,“ nejsou příliš aktuální. Silnice R6 mezi Pavlovem a Prahou už od prosince loňského roku vede okolo Pavlova, Jenče a Hostivice, přesto v mapách stále není zakreslena. Navigaci jsem touhle cestou zmátl poměrně spolehlivě, snažila se mě navádět na blízko ležící silnice a myslela si, že jsem někde v poli :-)

V diskusích se objevoval požadavek na otestování přesnosti GPS pro pěší. Tomu bych se rád ještě věnoval, pokud to vyjde, sepíšu poznatky v některém z dalších příspěvků.

Stabilita

Bohužel se mi během neděle telefon několikrát restartoval. Mám podezření, že screenshotová aplikace nebude zase až tak dokonale kompatibilní, na telefonu totiž nic dalšího v tu chvíli neběželo, jen jsme si s ním hráli. Stabilitu budu dál sledovat, obávám se ale, že nebude až tak dokonalá, jakou bych od produkční verze softwaru očekával. Nicméně znám produkty Nokie a vím, že firmwary v nově uváděných telefonech často obsahují nepěkné chyby a vše je postupně dolazováno novými a novými firmwary.

Jen pro zajímavost, v mé N97 je verze softwaru 10.0.012.C01.01 z 15­. května 2009.

V telefonu je funkce Zjistit aktualizace, která zřejmě má být schopná ověřit, zda je k dispozici novější firmware pro funkci Bezdrátové aktualizace firmwaru. Při pokusu o zjištění aktualizace však získávám jen hlášení „server neodpovídá“ – možná to bude tím, že není definován žádný aktualizační profil serveru :-)

Prohlížeč internetu podruhé

Při dalším zkoumání vyšlo najevo, že prohlížeč je postaven na jádru WebKit, tedy podobně jako Apple Safari nebo Google Chrome. Teoreticky by tedy měl být podobně kvalitní, jako prohlížeč v iPhonu.

Zajímavostí je, že prohlížeč internetu skutečně podporuje Flash. Ale nemůžeme čekat, že bude podporovat každou flashovou ptákovinu :-)

Provedli jsme tedy test. Otevřel jsem si www.krusovice.cz (odporně flashová stránka bez textového obsahu) a po načtení 7 MB flashe přes GPRS s rychlostí 5 kB/s (tedy po neskutečných dvaceti minutách drcení baterky) jsme neviděli nic, než šedou stránku. Flash se možná načetl do přístroje, ale rozhodně nespustil.

Později jsem ještě zkoušel test rychlosti na dsl.cz, kde vaši výslednou rychlost prezentuje i flashový rychlostní tachometr. Ten se načetl a animoval přesně tak, jako na stolním PC.

Podobně reklamy se animovaly, podpora Flashe tedy jakás-takás je. Ovšem pouze pro malé a dobře udělané Flashe. Pokud toto čte nějaký webmaster, který preferuje Flash, vyzývám ho, aby si ty (s prominutím) sračky strčil za klobouk a dělal obyčejné textové (HTML) verze webů, když už ne verze upravené pro mobily.

E-mail

Samozřejmě, přístroj s QWERTZ (QWERTY) klávesnicí je jako dělaný pro psaní delších textů a jedním typem takových textů budou bezpochyby i e-mailové zprávy. I rozhodl jsem se vyzkoušet, jak se telefon se zprávami popere.

Pro e-maily využívám Google Apps hostované řešení. Mám tedy k dispozici šifrované IMAP4 a SMTP. Při využití konfiguračního průvodce mě příjemně překvapilo, že i na mé doméně konfigurátor rozpoznal googlovské aplikace a rovnou předvyplnil servery, šifrování a porty.

Co mě ale překvapilo v nepříjemně, byl stav, kdy jsem telefonu řekl „stáhni si záhlaví všech e-mailů“ – to sice na WiFi proběhlo, ale telefon se pak stal nepoužitelným. Trvalo mi dva restarty, než jsem se dostal do nastavení zpráv – e-mailů a celou schránku jsem zrušil a nakonfiguroval znovu. Ve schránce jsem totiž měl cca 3 tis. zpráv v Inboxu (ano, jsem prase :)), což telefon nepochroupl.

Později jsem zjistil, že výchozím úložištěm pro zprávy je systémový disk C:. Čekal bych, že u integrované paměti se bude rovnou používat ta – k tomuto účelu bude mnohem vhodnější. Schránku jsem ale mezitím promazal a navíc jsem vypnul načítání všech zpráv. Od té doby e-mail funguje svižně.

Psaní

N97 má vlastně tři klávesnice. Hardwarovou, softwarovou imitaci tlačítek 0 – 9, * a # a pak rozpoznávání textu.

Hardwarová klávesnice funguje poměrně dobře, občas se ale uklepnete a zapnete si režim Caps lock nebo Fň lock a pak píšete speciální znaky nebo velká písmena i tam, kde to nepotřebujete. Aktuální stav bohužel není nikde vidět. Pokud se vám to stane, promačkejte klávesu Fň (fialová), Shift, případně obě dohromady.

Softwarová je rychlá a píše se na ní opravdu jako na klasickém mobilu.

Rozpoznávání textu by chtělo stylus, prstem to moc rychle nejde. Přístroj můžete naučit svůj rukopis, ale i v základu rozpoznávání funguje dobře – a to i pro české znaky.

WiFi

Ano, telefon má WiFi. Sice pouze na 2,4 GHz (zvládá normy 802.11b/g), ale pro domácí použití to tak nějak stačí. Nevýhodou je, že neposkytuje možnost ručně nastavit IP adresy. Pokud tedy v síti nemáte DHCP server, máte smůlu a WiFi používat nebudete moci.

Možná toto jde obejít nějakou aplikací třetí strany, standardní konfigurace přístupových bodů však statickou konfiguraci IP adresy nenabízí.

WiFi umí používat i protokol IPv6. Chválím Nokii, přístroj jako N97 tu s námi totiž určitě bude déle, než dojdou IPv4 adresy. Vyzkoušel jsem si, že na server, který má pouze v6 adresu, se dostanu bez problémů. Na server, který má jak IPv4, tak IPv6 adresu, leze Nokia po IPv4. Škoda…

Jinak je WiFi stabilní a v konfiguraci přístupových bodů si mohu určit, že pro přístup k internetu budu používat prioritně domácí WiFi (prio 1), je-li dostupná, jinak GPRS/UMTS (prio 2).

3G sítě

Jednou z důležitých funkcí je i podpora sítí třetí generace. N97 bohužel nemá HSDPA do 7,2 Mbps (umí jen do 3,6 Mbps), nemá ani HSUPA (takže upload s N97 končí na 384 kbps dle standardu WCDMA/UMTS).

Ale ani naši operátoři na tom nejsou zrovna slavně. Vodafone má demosíť s HSDPA i HSUPA na Praze 9 a 10 (tam se nepohybuji), O2 nemá HSUPA, ale jen HSDPA, v Praze a okolí navíc s hardwarovým omezením na 1,8 Mbps (stará technologie Nokie) a softwarovým na 1 Mbps (to se bude v nejbližších dnech rušit, zřejmě ale až v době, kdy já budu N97 vracet :-))

Ještě jsem netestoval N97 jako datový modem, k tomu bych se rád dostal během týdne. Zatím jsem 3G sítě využíval jen pro surfování, stahování aplikací a příjem e-mailů. Bohužel se telefon nechová podle očekávání :-(

Mám dvě SIMkarty od O2 a jednu od Vodafone. Vodafoňáckou mám v N70, SIMky O2 v E51 a N97 (příp. v HTC TyTN). Město, kde bydlím (cca 20 km za Prahou), je pokryto dvěma vysílači s O2 3G, signál je tedy dobrý i v indooru v bytě. Tedy dobrý na N70, E51 a TyTNu.

N97 mi z neznámých důvodů ztrácí 3G signál, jako kdyby měla horší anténu/přijímací část. Dnes ráno jsem ležel v posteli a surfoval (nemohl jsem spát) přes WiFi a přitom jsem pozoroval, jak podivně poskakuje indikátor 3G signálu. Chvíli byl na 100%, chvíli někde mezi nulou a 100%, poměrně dlouhé okamžiky jsem byl i úplně bez signálu. Na tom samém místě položená E51 měla celou dobu šest nebo sedm čárek ze sedmi. Tohle chování si vysvětlit nedokážu, buď má moje N97 vadnou 3G část, nebo jí něco vadí (softwarově?). V režimu UMTS only jsem byl kolikrát v bytě úplně bez signálu.

V práci mám přes ulici 3G sektor O2, takže signálu je plno. Ještě budu víc pozorovat, jak se bude přístroj chovat k signálu při cestě po Praze.

Pokud se takto ale bude  chovat každá N97, tak to Nokia bude těžko vysvětlovat, nejde totiž jen o data, neustálé handovery z 3G do GSM a zpět mohou znamenat chvilkovou nedostupnost telefonu, což může být problém, pokud vám někdo chce právě v ten okamžik zavolat. Dodám jen, že na GSM je signál stabilní a podobné nesrovnalosti se nevyskytují.

Další aplikace

Do telefonu jsem si zatím nainstaloval mimo Opery Mini i Gmail, Mapy Google, Handy Taskman. Nezaregistroval jsem problémy – tedy zatím. Dokonce i dotykové ovládání u těchto aplikací funguje. Mapy lze posouvat prstem, v Handy Taskmanu není problém rolovat v seznamu aplikací a kliknutím na aplikaci se do ní přepnout.

V mezičase jsem si na OPDA zažádal o dev certifikát. Ten mi byl vygenerován, bohužel stáhnout jsem mohl zatím jen .key soubor, pro .crt mi chybí „OP coins“ – postnul jsem tedy pár příspěvků na téma N97 a doufám, že dostanu body dřív, než budu telefon vracet 🙂

Poté bych rád vyzkoušel, jestli N97 vezme i tímto certifikátem podepsané aplikace. Přece jen, vynucování certifikace aplikací je věc, která mi na Symbianu vadí asi tak, jako nemožnost legálně nainstalovat necertifikovanou aplikaci do iPhone 🙂

N97 versus iPhone

Spousta lidí by ráda znala srovnání N97 versus iPhone. Ten ovšem nevlastním, proto berte následující řádky jako názor člověka, který si s iPhonem jen chvíli hrál.

iPhone má, stejně jako většina produktů od Applu, perfektní uživatelské rozhraní. Sice mu leccos (v základu) chybí, na druhou stranu to, co běžný uživatel využije, funguje a funguje to perfektně. Viz např. psaní zpráv na dotykovém displeji, rychlé surfování a přepínání mezi aplikacemi, intuitivní ovládání. Když jsem měl iPhone poprvé v ruce, trvalo mi asi minutu, dvě, než jsem se s ním sžil.

Nokia může oproti iPhonu vypadat jako chudší konkurence. Po letech má konečně celkem rychlý operační systém s dotykovým ovládáním. Pořád je to ale Nokia i se všemi neduhy, jaké Symbian má. Na Symbian si musíte zvyknout, někomu vyhovuje více, jinému méně. S Nokií jsem se sžíval několik desítek minut, možná až hodiny, a některé funkce jsem v menu hledal dost dlouho.

Taková intuitivita, jakou umí udělat Apple, to Nokii chybí. Stejně jako celokovový kryt, vedle kterého je N97 plasťáček. Ale ani tenhle plasťáček nemá problém pevně držet u sebe, neskřípe, nevrže.

Oba telefony srovnat nejdou. Každý vyniká v jiné oblasti. Pokud chcete intuitivní ovládání, ale v některých případech možná méně funkcí, pokud si nechcete telefon speciálně vyšperkovávat, jděte do iPhonu.

Jestli si chcete s telefonem hrát, jste ochotni přetrpět typické porodní  bolesti nokiáckých firmwarů a máte rádi Symbian, N97 může být určitě dobrá volba.

A pokud chcete s telefonem trávit hodiny, dny či týdny a neobejdete se bez stylusu, jděte do zařízení s Windows Mobile nebo Google Androidem 🙂

Zítra se pokusím dokonfigurovat a vyzkoušet již zmiňovaný VoIP a pokud se objeví další vaše dotazy a náměty na otestování, vrhnu se i na ty. Pro dnešek už pokračujme v diskusi…

Testujeme Nseries: N97, den první

Když se v médiích objevila zpráva, že Nokia nabídne svůj nový model N97 k týdennímu otestování zájemcům z řad běžných uživatelů, říkal jsem si, že by nebylo od věci si takovou hračku, jakou N97 bezpochyby je, vyzkoušet osobně. V pátek mě (kromě úspěchu ve škole) příjemně překvapila zpráva, že jsem byl mezi vybranými zájemci na první kolo testování. První den mám za sebou a rád bych se s vámi o své dojmy podělil.

Možná vás bude zajímat, jak jsem se k testování dostal. Po oznámení akce jsem se přidal k facebookové skupině Testujeme Nseries (ze které poté Nokia zájemce vybírala) a napsal na zeď skupiny vzkaz, že bych si N97 rád vyzkoušel, protože je to jeden z kandidátů na nový telefon – mám dosluhující N70 a HTC TyTN první generace a vybírám, co pořídit místo nich. Po výběru kandidátů jsem byl požádán o kontaktní adresu, kam mi měl být telefon v sobotu doručen.

Zkontaktoval jsem tedy Nokii na uvedené e-mailové adrese a o pár hodin později volal pan Novák, se kterým jsme se domluvili na konkrétním místě a času předání – v sobotu odpoledne v Jesenici u Rakovníka, místě mého trvalého bydliště. To se trošku zkomplikovalo, protože u nás probíhaly oslavy šestistého výročí obdržení městských práv a pan Novák skoro neměl, kde zaparkovat :-)

Nakonec se ale zadařilo a telefon jsme si předali, podepsal jsem protokol o zápůjčce telefonu mezi společností Nokia Czech Republic, s. r. o. a mnou. Podmínky testování jsou poměrně benevolentní, s telefonem můžu dělat cokoli, jen jej nesmím fyzicky poškodit a ztratit (v takovém případě bych musel uhradit jeho plnou cenu – která mimochodem ještě prý není stanovena :-)). Škrábance prý nikdo řešit nebude, ale i tak si na telefon dávám velký pozor, abych telefon opravdu vrátil v původním stavu. Po odevzdání by měl být proveden hard reset (do továrního nastavení) a telefon bude předán dalšímu zájemci v řadě.

První minuty

Do telefonu přišla datová SIM karta od O2 a já začal testovat. S telefony od Nokie mám poměrně dost zkušeností – jeden z předchozích zaměstnavatelů i současný zaměstnavatel mi přidělili „hloupé“ Nokie (tj. bez Symbianu), ty jsem ale při prvních příležitostech vyměnil za telefony se Symbianem. Rukama mi tak prošly Sony Ericssony P910i (středně rychlý telefon), Siemens SX1 (se softwarem plným chyb a hardwarově slabým procesorem), aktuálně používám Nokie N70 a E51.

Symbian obecně je zajímavý systém, není hloupý, ale ani dokonalý. Telefony, které Symbian mají, jsou často velmi pomalé. To jsem ale u N97 nezpozoroval – jde zřejmě o jeden z mála telefonů se Symbianem, který s rychlostí nemá problém.

I přes všechny zkušenosti s různými Symbianovými telefony jsem měl trošku problém zvyknout si na dotykové ovládání N97. Pro psaní textu si můžete natrénovat psaní rukou nebo na hardwarové klávesnici. Softwarová klávesnice bohužel chybí. Nokia sice přibalila do krabice i stylus, bohužel ten není kam „zastrčit“ a nosit ho po kapsách asi nebude zrovna ideální.

Protože jsem byl od odpoledne do noci celou dobu v terénu, zkoušel jsem funkce, na které nebyl potřeba počítač. Baterie byla po vybalení částečně nabitá, byl jsem zvědav, jak dlouho na ni telefon poběží.

Největším žroutem baterky budou jednoznačně aplikace, které běží a permanentně zobrazují aktuální informace na home screen – tedy na úvodní obrazovce. V základním nastavení jde o datum/čas, aktuální počasí (získává data o vaší poloze z GPS a z údajů o BTS) a klient Facebooku s neustále se aktualizujícím obsahem.

Facebook klient je poměrně zajímavá aplikace, bohužel občas se nevykreslí korektně, občas nereaguje ani na dotykový displej, ani na kurzorové klávesy, což je poměrně vážná komplikace, která brání v používání. Možná jde jen o nějakou starší verzi klienta, těžko říct. Budu zkoumat dál.

Počasí je sice aplikace s rozhraním v angličtině. Aktuální počasí zobrazuje poměrně přesně, když venku začalo pršet, na displeji se objevily mraky s deštěm 🙂

Surfování s vestavěným prohlížečem je asi bezkonkurenční. Jak jsem později zjistil, jde o symbianizovaný WebKit, jádro je tedy podobné tomu v Apple Safari či Google Chrome. Bez problémů fungují vyjížděcí menu na stránkách, layouty webů se nerozpadají, práce s prohlížečem je svižná. Bohužel na GPRS čekáte na samotné načtení stránky desítky sekund a proto jsem si nainstaloval i Operu Mini.

Opera Mini je aplikace napsaná v jazyce Java. Její hlavní výhodou jsou optimalizační servery, které přizpůsobují velikost stránek pro přenos přes GPRS. Opera Mini funguje bezproblémově a na velkém displeji je opravdu radost si informace číst.

Jimm je Java klient sítě ICQ, který se mi pro změnu rozchodit nepodařilo. Nainstalovat jej sice nebyl problém, ale při spuštění se objevilo hlášení, že není dostatek paměti. Zajímavé, zkoušel jsem verzi, která na N70 i E51 funguje bez problémů. Ještě se tomu budu věnovat a vyzkouším verzi s méně moduly.

Screenshot je aplikace, která umí snímat obrazovku a ukládat ji do souboru. Podle oficiálních stránek není N97 mezi podporovanými telefony, přesto lze snímky obrazovky pořizovat – alespoň pomocí hardwarové klávesnice.

Focení je poměrně intuitivní kvalitu fotografií jsem ještě nehodnotil, zatím jsou fotky jen v telefonu. Později je nahraju na Rajče nebo Flickr a přidám sem odkaz.

Hraní s telefonem skončilo cca v devět večer, kdy se baterka po cca sedmi hodinách úplně vybila. Neustálé GPRS přenosy a testování telefonu asi daly zabrat. V jednu v noci jsem se konečně dostal domů a telefon jsem připojil na nabíječku, aby se přes noc nabil a já ráno mohl s testováním pokračovat.

Bohužel ráno mě po zapnutí telefonu přivítala zpráva, že je baterie téměř vybitá. Podivil jsem se, ale telefon jsem od nabíječky odpojil a znovu připojil. Po nějakých dvaceti minutách se baterie začala tvářit jako plně nabitá a telefon už se nenabíjel. Vysvětlit si to nedokážu, chybu obsluhy mohu vyloučit :-) a tak půjde zřejmě o nějakou chybu v softwaru.

Dnes bych se chtěl věnovat otestování GPS navigace, e-mailu, telefonování pomocí VoIP (pokud tedy N97 klienta má, zatím jsem nenašel), provozu a výdrži ve 3G síti a případně dalším funkcním, které mě napadnou.

Další dny jsou popsány na /…eme-nseries/

Jak používat stomegabitovou linku?

Kabelová společnost UPC začala s testováním stomegabitového připojení k internetu a ač není první v republice, rozhodně patří mezi největší poskytovatele. K tomu se váže i prostor, který je takové službě věnován v odbornějších médiích – na Živě, Lupě, Rootu, či jinde. Pár vyvolených redaktorů má službu k dispozici a postupně se dělí s námi méně šťastnými o své zkušenosti. K sepsání tohoto zamyšlení mě vedou články a diskuse na téma, jak vlastně lze tak rychlou přípojku využít.

Sto megabitů je na dnešní dobu pořád poměrně rychlá přípojka. Většina populace má dnes doma 2,4 GHz WiFi či ADSL přípojky s rychlostmi v řádu jednotek megabitů, ti šťastnější kabelový internet o rychlosti až tří desítek megabitů. Už při aktuálně nabízených rychlostech se mnozí ptají, jak službu vlastně využít „naplno.“

Jsem sosač

Můžete být sosači a snažit se linku využívat naplno. Brzy ale narazíte na docházející prostor na disku, v poličce s DVD, (tý)denní kvóty úložišť (Rapidshare), aj.

Pak vás přestane bavit vyhledávat další a další zdroje, protože DVD na stomegabitu stáhnete v ideálním případě do deseti minut. Celou sérii seriálu v 720p MKV ripu budete mít doma do hodiny. Všechny série někonečných seriálů v 720p MKV (jako třeba Simpsonovi) za den, v DivX za pár hodin.

A co dál?

Jsem běžný uživatel

Dál můžete (už jako běžný uživatel) tu linku využívat k normálním činnostem, občas něco stáhnout ohromující rychlostí a nestarat se, jestli jsou ta data vlastně na úložišti ve vedlejší místnosti nebo o pár set kilometrů dál v serverovně.

Když se k vám dostane odkaz na něco, co bude stát za stažení, tak si to prostě stáhnete a budete rádi, že nemusíte čekat celý den. Internetovou přípojku budete využívat nárazově – jednoduše až tehdy, kdy to bude potřeba nebo vhodné pro vás.

Ten druhý případ bude rozhodně mnohem častější. Dřív, když byly linky úzké, jsme všichni dlouhé hodiny čekali na stažení každého většího souboru. Když jsem před deseti lety na 33,6k modemu stahoval jednu písničku půl hodiny z Napsteru, nemohl jsem se dočkat, až ji budu mít doma. Nejen kvůli telefonním poplatkům, kdy jedna taková písnička vlastně stála nějakých osm korun (tři impulsy v čase mezi devátou večerní a sedmou ranní).

Není se čemu divit, že v době existence tarifu Internet 99 a jeho následníků (I2000, I2002 a dalších) jsme se snažili z linky vymáčknout maximum a co nejdříve se odpojit. Tohle chování plynulo z obav nad konečným telefonním účtem.

Bohužel to v nás zůstalo zakořeněné i po nástupu časově neomezených tarifů (ADSL, bezdráty, různé formy pevného připojení). Mnoho uživatelů se i dnes snaží vyždímat z linky maximum se slovy „když už si to platím, tak to chci využívat.“

A já se ptám: proč to chcete využívat naplno?

Smyslem časově a datově neomezené linky pro domácnosti není poskytnout vám možnost využívat linku maximální rychlostí čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce. Každý poskytovatel konektivity pro domácnosti počítá s tím, že uživatelé budou používat linky nárazově, na základě toho dimenzuje svou infrastrukturu a nakupuje páteřní konektivitu. Na rozdíl od firemních zákazníků totiž běžné domácnosti nemají co neustále přenášet z internetu k sobě a zpět.

S tím, jak domácí přípojky zrychlují, postupně ubývá i lidí, kteří jsou schopni linku „vyšťavit.“ Nedávno jsem provedl experiment a na části bezdrátové sítě zrychlil uživatelům přípojky na čtyřnásobek. Vypozoroval jsem zajímavý efekt:

  • Ti, co používali internet „normálně“ (surfování, občas něco stáhnou, poslechnou rádio, kouknou do TV archivu, na youtube), internet i nadále používali stejným způsobem, jen se jim data načítala rychleji. Což nepoznali, pokud nestahovali opravdu velký objem dat.
  • Ti, co používali internet „agresivně“ („sosači“), měli svá data stažena rychleji a jejich linka oproti dřívějšku více času strávila „nicneděláním.“ U člověka, který dlouhodobě stojí v čelních příčkách statistiky sosačů, to bylo vidět nejvíc. Tu se objevila špička, následně poklesla, dlouho se nic nedělo, po pár hodinách se objevila další špička a tak to šlo pořád dokola.

Na příkladu sosače je dobře vidět, že s rychlou linkou opravdu nebudete mít potřebu „neustále sosat.“ Co si zamanete, to budete mít doma prakticky hned.

Jak tedy používat stomegabitovou linku?

Až ji budete mít k dispozici (nebo i pomalejší varianty, 30, 50, 70 megabitů), pochopíte sami. Práce s internetem se stane praktičtější. Nebudete tolik času trávit čekáním a víc se budete věnovat tomu, co vás zajímá/živí. Rychlou linku budete brát jako dnes auto – budete mít stále k dispozici a když budete chtít, tak ji prostě využijete.

Můj soukromý názor je, že procento lidí, kteří se dodnes snaží využít linku na 100%, se bude postupně snižovat. Ano, pořád to bude oněch 20% lidí, kteří vygenerují 80% provozu v síti. Ale už nebudou očekávat, že ze své linky dostanou plných (100 Mbit/8) * 86400 sek * 31 dní = 32 TB dat měsíčně…