Pomalé IPv6 tunely s modemem Compal od UPC/Vodafone

Kabelová síť Vodafone (dříve UPC) je druhá největší přístupová síť v ČR, hned po telefonní/DSL síti CETINu. Pokud na ní ale chcete využívat vlastní veřejnou IPv4 adresu, nedostanete se k nativní IPv6 konektivitě – tu nabízí jen režim DS-Lite, při kterém jste za operátorským CG-NATem. Nezbývá vám tedy jiná možnost než používat IPv6 tunely (např. od Hurricane Electric). Na prémiovém modemu Compal ale nikdy nedosáhnete rychlosti větší než cca. 20 Mbps.

O tomto problému se vlastně neví (nebo nahlas nemluví), ale přesto existuje. UPC nabízí linky s velkou rychlostí (např. nejvyšší tarif pro podnikatele a firmy je 500/50 Mbps, pro domácnosti 500/30 Mbps), a služby touto rychlostí obvykle běží – alespoň pokud se bavíme o protokolech TCP a UDP s využitím nativního routování v Compalu.

Co je vlastně prémiový modem Compal zač? Je to vlastně router Compal CH7465LG s chipsetem Intel Puma 6 s podporou EuroDOCSIS 3.0 (24×8, tj. schopen sdružit až 24 kanálů pro stahování a 8 kanálů pro odesílání), Wi-Fi 802.11ac, gigabitovými porty, telefonními porty (modem funguje jako jednoduchá gateway, kdy se klasický telefon připojí do telefonní zdířky a provoz je převeden do SIP/RTP). S modemem je reálné dosahovat i maximální rychlosti u nejvyšších nabízených tarifů (500/50 Mbps).

Compal můžete provozovat ve třech režimech:

  • Router v režimu nativní IPv6 s DS-Lite přístup k IPv4 síti (Compal funguje jako B4, tj. balí IPv4 provoz do IPv6 a posílá ho na AFTR gateway u operátora, kde je vybalen, zNATován a poslán do IPv4 světa)
  • Router v režimu nativní IPv4 (bez IPv6)
  • Bridge v režimu nativní IPv4 (bez IPv6)

Režim bridge je oblíbený u pokročilých uživatelů, protože ti tak mohou využít přidělenou veřejnou IPv4 adresu na svém routeru za Compalem. Ti nejpokročilejší uživatelé ale zároveň chtějí IPv6 – a to znamená použít tunelování IPv6 po IPv4.

Pokud pomineme tunelování pomocí Wireguardu nebo OpenVPN, nejdostupnější a nejčastěji používaná tunelovací služba je tunnelbroker.net od Hurricane Electric. Ta využívá protokol 6in4, tj. IP protokol 41, který technicky vzato leží a běží “vedle” TCP (IP protokol 6), UDP (IP protokol 17) či ICMP (IP protokol 1). Pokud vás zajímají další IP protokoly, jejich seznam naleznete na wikipedii.

Jak takový tunelovaný provoz vypadá? Inu, hned za IPv4 hlavičkou následuje IPv6 hlavička s kompletními daty.

11:48:31.464451 IP 213.220.x.x > 216.66.86.122: IP6 2001:470:6e:558::2.56534 > 2001:1488:ffff::63.80: Flags [.], ack 1303808, win 5748, options [nop,nop,TS val 3891015891 ecr 3911340140], length 0
11:48:31.464561 IP 216.66.86.122 > 213.220.x.x: IP6 2001:1488:ffff::63.80 > 2001:470:6e:558::2.56534: Flags [.], seq 1303808:1305216, ack 1, win 232, options [nop,nop,TS val 3911340141 ecr 3891015833], length 1408: HTTP

Bohužel v síti UPC s routerem Compal dochází k omezování provozu IP protokolu 41 na zhruba 20 Mbps v součtu (tj. download + upload). Zdá se, že jde o problém právě/pouze na Compalu, protože s čistým modemem Ubee EVM3206 k omezování nedochází (ověřeno v červnu 2020). A jelikož je ovlivněn veškerý provoz na IP protokolu 41 a ne konkrétní tunelovací server, nelze problém vyřešit např. výměnou tunelovacího serveru za jiný. Zároveň jde o problém roky ne(vy)řešený – kvůli němu jsem v červnu 2017 přecházel na DS-Lite, protože jen tak jsem byl schopen využít svou přípojku naplno. A to důležité: problém se projevuje i když máte Compal v režimu bridge.

Zmínka o pomalosti z dubna 2018.

Jak přesně se tedy omezení projevuje? Pokud začnete přenášet data po IPv6 skrze tunelované připojení, brzy si všimnete, že je rychlost opravdu hodně nízká (v porovnání s IPv4).

Stahování po IPv6 skrze tunnelbroker.net
Aktuální rychlost stahování po 6in4 (všimněte si řádku Other IP, to je tunelovací provoz).

Pokud zároveň začnete stahovat i odesílat data, je vidět zastropování na 20 Mbps.

Celková rychlost se drží pod 20 Mbps (řádka Total rates).

A protože IPv6 je často preferovaným protokolem, na stažení většího množství dat čekáte opravdu dlouho.

Když se naopak rozhodnete odesílat, rychlost odesílání po IPv6 je opět maximálně 20 Mbps (pokud to váš tarif umožňuje). Při odesílání po IPv4 je ale kapacita linky využita naplno (v tomto případě 50 Mbps).

Odesílání po IPv6, rychlost pod 15 Mbps.
Odesílání po IPv4 a plně saturovaný upstream (50 Mbps).

Jak problém reprodukovat? Je to vlastně prosté, potřebujete jen Linuxový stroj připojený přímo k Compalu v režimu bridge a dále účet na tunnelbroker.net. Na tunnelbroker.net požádáte o tunel a ten nakonfigurujete na Linuxovém stroji. Na tunnelbroker.net pak pokračujte do detailu tunelu a na záložce Example Configuration zvolte Linux-route2. To vám vygeneruje ukázkovou konfiguraci pro běžný stroj s Linuxem, která vypadá zhruba takto.

modprobe ipv6
ip tunnel add he-ipv6 mode sit remote 216.66.86.122 local 213.220.x.x ttl 255
ip link set he-ipv6 up
ip addr add 2001:470:6e:558::2/64 dev he-ipv6
ip route add ::/0 dev he-ipv6

Pak budete mít funkční IPv6 konektivitu a můžete začít testovat, jestli problém stále existuje.

Zdá se, že se Vodafone po akvizici chytil, a problém začal řešit. Tak mu držme palce.

Proč u nás nikdy nebude 3G pokrytí jako ve Francii

K českým mobilním operátorům často směřují výtky na 3G pokrytí. I když se totiž dnes díky sdílení sítí Telefóniky a T-Mobilu dostalo 3G i do malých měst a velkých vesnic, často signál mizí hned jak vstoupíte do budovy. Kritika tedy je oprávněná – 3G se sice rozšířilo, ale jeho použitelnost je místy opravdu špatná. Kritici nám za vzor často ukazují Francii, ale nejen tu, kde mají operátoři 3G síť s nesrovnatelně lepším pokrytím. Příčiny si rozebereme a vysvětlíme, proč už to u nás lepší nebude.

UMTS sítě a používané frekvence

Každá UMTS síť využívá jednu nebo víc tzv. nosných frekvencí o šířce 5 MHz. UMTS základnová stanice i mobilní telefon (terminál) se naladí na nosnou frekvenci a na ní pak spolu komunikují.

Technologie jako taková dokáže pracovat v různých frekvenčních pásmech, pokud tam pro ni existuje použitelný souvislý 5 MHz blok frekvencí. V počátcích bylo pro evropské UMTS sítě vyhrazeno duplexních 2×60 MHz v pásmu 2,1 GHz. Do tohoto pásma se tedy vejde celkem dvanáct nosných frekvencí. U nás tyto frekvence mají rovnoměrně rozděleni tři stávající operátoři, každý po čtyřech nosných (20 MHz), naplno je využívá zatím pouze T-Mobile.

Nevýhoda pásma 2,1 GHz je ale špatné prostupování do budov a převážně přímočaré šíření signálu – to vede ke zmiňovaným problémům s 3G v oblastech, kde je jen jedna 3G základnová stanice na vesnici s komplikovaným terénem.

Protože si operátoři sdružení v projektu 3GPP byli tohoto problému již dávno vědomi, prosadili do UMTS standardu verze 7.2.0 (3GPP R7) možnost používat pásmo 900 MHz, ve kterém již nějaký pátek v Evropě (ale i jinde) běží GSM sítě. Tato verze standardu vyšla už v prosinci 2005, tedy téměř před sedmi lety.

Nasazení UMTS v pásmu 900 MHz by operátorům mohlo pomoci vyřešit problém špatného šíření 3G signálu a vyhnout se nutné výstavbě velkého množství základnových stanic pro docílení rozumného pokrytí.

Použitelnost pásma 900 MHz pro UMTS

Využití UMTS 900 bránilo během let mnoho různých překážek. Zejména jde o fragmentaci spektra, legislativní překážky a nedostatek kompatibilního hardwaru.

Fragmentace a refarming spektra

Tou největší překážkou byla bezesporu fragmentace spektra: zatímco v UMTS 2,1 GHz pásmu byly v souladu se standardem operátorům již od začátku přidělovány souvislé 5 MHz bloky, 900 MHz pásmo bylo původně vyhrazeno pro GSM a již od počátku bylo děleno po úsecích dlouhých 0,2 MHz. E-GSM (rozšířené GSM) má takových úseků 60+125, P-GSM (podmnožina E-GSM) jen 125.

Z historických důvodů národní regulátoři přidělovali bloky „napřeskáčku“. Jak to dnes vypadá u nás, se můžete podívat na GSMwebu. V některých zahraničních zemích bloky byly operátorům přiděleny jako souvislé již na počátku, nebo v čase proběhl tzv. refarming frekvencí.

Refarming je proces, kdy dojde k přeskládání kanálů v GSM pásmu tak, aby každý operátor obdržel souvislý blok frekvencí o určité šířce. Takto přeskládané 900 MHz pásmo pak umožňuje snazší implementaci nových technologií, jako například právě UMTS v 900 MHz pásmu, nebo v budoucnosti LTE Advanced (složené z pásem 800 MHz, 900 MHz, 1800 MHz, 2100 MHz a 2600 MHz).

Jednou z dalších překážek refarmingu bylo i to, že se u nás část GSM pásma (60 E-GSM kanálů) uvolnila až v roce 2009. Přidělení těchto kanálů proběhlo losováním (vizte zprávu o přidělení těchto frekvencí) a nebylo podmíněno refarmingem pásma. Nově přidělované GSM kanály tedy nebyly připojeny k existujícím přídělům. Účelné využití pásma (s výhledem na budoucí aplikace) nebylo zajištěno.

Otázkou zůstává podpora E-GSM části pásma v GSM základnových stanicích. Je klidně možné, že toto pásmo například Vodafone kvůli zastaralému Siemens hardwaru nemohl použít – a tudíž by ani refarming GSM pásma nebyl možný. Zatímco O2 a T-Mobile mají od roku 2010 GSM síť na novém hardware, Vodafone s výměnou starého hardwaru začal až letos na jaře a obměna bude probíhat až do roku 2015.

V zahraničí refarming proběhl, zatímco u nás regulátor (jak je jeho zvykem) vyčkává na vzájemnou dohodu komerčních subjektů (operátorů). Spektrum zůstává nespojité a implementace UMTS 900 je nemožná.

Vodafone by přitom v případě proběhlého refarmingu mohl využít 5 MHz pro UMTS (jedna nosná) a 5 MHz pro GSM (25 kanálů), T-Mobile a O2 by mohly využít 5 MHz pro UMTS (jedna nosná pro každého) a 7,4 MHz pro GSM (37 kanálů).

Legislativní překážky

Zatímco technologická standardizace UMTS 900 proběhla již v roce 2005, legislativní standardizace byla ponechána v rukou národních regulátorů a na dohodě komerčních subjektů (operátorů). Toho si všimla Evropská unie, když v roce 2009 vydala direktivu, kterou nařizuje neutralizovat 900 MHz pásmo. Do té doby totiž v tomto pásmu nebyl povolen provoz jiné technologie, než GSM.

Členským státům direktiva doporučuje implementaci technologické neutrality 900 MHz pásma do národních právních řádů. Termín pro takovou implementaci vypršel 9. května 2010, u nás se ČTÚ rozhoupal včas a UMTS v pásmu 900 MHz umožnil změnou plánu využití rádiového spektra v prosinci 2009 (diskuse o změně tohoto plánu ukazuje, že o UMTS v 900 MHz nejspíš uvažoval Vodafone).

Poslední legislativní překážkou byla nutnost zažádat o změnu přídělu (licence k využívání) rádiových kmitočtů. Doposud totiž kmitočty v pásmech 900 a 1800 MHz byly na základě licence přiděleny pro využívání služeb založených na technologii GSM. Nově jsou frekvence tzv. technologicky neutrální, je na nich tedy možné provozovat jakoukoli technologii (GSM, UMTS, LTE), pokud tato nezpůsobuje rušení ostatních provozovaných technologií. O takovou změnu si společnosti Telefónica (1 a 2) a T-Mobile (1 a 2) požály až v dubnu 2012 a Vodafone v srpnu 2012 (1 a 2). Bohužel žádost na ČTÚ nepřistála kvůli UMTS 900, hybatelem byla možnost nasadit LTE na 1800 MHz.

Nedostatek kompatibilního hardwaru

Aby bylo možné zavádět UMTS v 900 MHz, je nutné v určitých oblastech omezit síť GSM – proto jsou dnes ve Francii oblasti, kde někteří operátoři mají pouze UMTS 900 a nikoli GSM. To ale nevadí, pokud je na trhu dostatek mobilních telefonů s podporou GSM i UMTS 900.

Dal jsem si tu práci a z katalogu Mobilmanie zjistil statistiku uváděných mobilů (pouze modely s podporou 3G): první mobily s podporou UMTS 900 se začaly objevovat v únoru 2008(Nokie N96, 3120 classic, 6220 classic, N78, 6210 Navigator).

Zatímco v roce 2008 podporovalo UMTS 900 pouze 21 z 86 uvedených 3G mobilů, v roce 2009 se poměr obrátil (74 ze 103 3G mobilů), rok 2010 přinesl 74 3G mobilů s UMTS 900 a 18 bez. V roce 2011 se objevilo 90 3G mobilů s UMTS 900 a 11 jen s klasickým UMTS na 2,1 GHz. Všechny UMTS 900 mobily pak podporují i klasické 2,1 GHz UMTS.

V roce 2012 podle katalogu Mobilmanie má podporu UMTS 900 už konečně kaž­dý uvedený mobil.

Z oblíbených zařízení má podporu iPhone 4 a novější (uveden v roce 2010), většina mobilů od Samsungu uvedených od roku 2009 do dneška, téměř všechny HTC uvedené od roku 2008 (kromě modelů Smart a Gratia), téměř všechny Nokie uvedené od roku 2008 (z populárních chybí E51 a N95, které jsou ale z roku 2007), a další.

Na nedostatek mobilů si tedy operátoři stěžovat nemohou, zvlášť ne ve chvíli, kdy UMTS mimo velká města začali zavádět až v roce 2011. Stejně tak se neobávám, že by výrobci 3G základnových stanic (Node B) nebyli schopni v roce 2011 dodávat hardware a software pro UMTS 900.

Promarněná šance – sdílení sítí

Protože výstavba 3G sítí, navíc v místech s nízkou hustotou obyvatel, je ekonomicky extrémně náročným projektem, rozhodly se společnosti Telefónica a T-Mobile po dlouhých jednáních a pilotním testování vybudovat 3G síť v řídce osídlených oblastech společně.

UMTS 900 by bývalo bylo pro takové účely jako stvořené – při stejném počtu základnových stanic (dohromady jich bude postaveno 980) by pokrytí bez problémů obsáhlo celé vesnice a jejich okolí. Dnes je často už ve vzdálenosti 1,5 km od základnové stanice signál v budovách příliš slabý a nepoužitelný.

Zároveň by projekt vyžadoval redesign a přeladění GSM sítě: vyhrazení části 900 MHz pásma pro UMTS by nutně znamenalo snížení počtu dostupných kanálů pro GSM. To by, opět, nemuselo způsobovat problémy, pokud by k tomu operátoři přistupovali zodpovědně (například vhodnou politikou dotovaných mobilů pro stávající zákazníky a zahrnutím pouze UMTS 900 mobilů do své nabídky).

Francii jsem na začátku textu nezmínil náhodou. Podle Wikipedie podporují všichni čtyři operátoři ve Francii UMTS na 900 a 2100 MHz. Stejně tak operátoři v řadě dalších zemí (Finsko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Polsko, atd.) zavedení UMTS 900 zvládli.

Bohužel u nás, ať už vinou pozdního uvolnění části E-GSM pásma, pasivity ČTÚ, nebo neochoty/strachu komerčních operátorů z refarmingu, zůstává v ČR 900 MHz pásmo pro UMTS nepoužitelné.

Projekt sdílení sítí Telefóniky a T-Mobilu se blíží ke zdárnému konci (již běží více než 90 % plánovaných sdílených základnových stanic), který ale zároveň bude znamenatkonec rozvoje UMTS v ČRDalší rozvoj stávajícího 3G na 2,1 GHz je velmi nepravděpodobný, výstavba v řídce osídlených oblastech se prostě nevyplatí. Stejně tak se ale nevyplatí přestavba sdílené UMTS sítě na 900 MHz někdy v blízké budoucnosti – operátoři do výstavby 3G v uplynulých dvou letech investovali ohromný balík peněz a dokud se jim tyto finance nevrátí, nemůžeme očekávat žádné další investice.

UMTS 900 tak můžeme z povzdálí sledovat na hranicích s Německem a Polskem, případně na dovolené v zahraničí.

S nasazením u nás už jsem se rozloučil a naděje vkládám v rozvoj LTE. V 800 MHz pásmu totiž LTE nabídne to, co by zvládlo i UMTS 900 – široké pokrytí. A jako bonus ještě získáme vyšší kapacitu sítě a přenosové rychlosti.

Jak obejít nefunkční IPv6 na justice.cz

Jedním z nešvarů při nasazování IPv6 do provozu je neschopnost správců. Jednou z ukázek takové neschopnosti je implementace nasazení IPv6 na webové prezentaci Ministerstva spravedlnosti (dostupné na adrese portal.justice.cz). Pokud patříte mezi uživatele s funkční IPv6 konektivitou, na weby justice.cz se už téměř dva roky nemáte šanci dostat. Pojďme si shrnout příčiny a možné způsoby obejití tohoto problému.

Problém

by se dal charakterizovat tak, že někdy během roku 2010, ve snaze naplnit Usnesení vlády č. 727 ze dne 8. června 2009 (mimochodem, předně dva roky před World IPv6 Day :-)), správce Justice.cz tento portál „zprovoznil“ i pomocí protokolu IPv6. Od té doby je práce s tímto webem doslova utrpením – tedy pokud na svých klientských počítačích máte IPv6.

IPv6 má jak adresa www.justice.cz, tak i skutečná adresa portálu – portal.justice.cz. Adresy se ale liší, ale chování za nimi schovaných serverů je shodné, možná tedy ukazují na jeden počítač s více IPv6 adresami. Nebo na více počítačů se stejně špatným nastavením.

Při přístupu na Justice.cz se objevuje několik problémů:

  • MTU problémy: pokud máte IPv6 konektivitu s MTU nižším, než 1500 (jakýkoli tunel, včetně nativního IPv6 poskytovaného přes PPPoE u DSL přípojek), může dojít k navázání spojení, ale data od webserveru k vám nedorazí, protože routery v cestě zahazují ICMPv6. ICMPv6, zejména jeho zprávy Packet too big, jsou ovšem pro správné fungování IPv6 vyžadován. Nesprávné filtrování pak vede k tomu, že data od jedné nebo druhé strany TCP spojením neprojdou. O správném filtrování ICMPv6 si můžete přečíst např. v RFC4890. Tento problém se u webserveru Justice.cz vyskytoval dřív, dneska už je, zdá se, opraven (alespoň něco).
  • Problémy s navázáním spojení: pokud si tcpdumpem zachytíte pokus o přenos úvodní stránky justice.cz, můžete zaregistrovat chování, kdy data začnou přicházet právě 21 sekund po odeslání GET požadavku. Tato prodleva napovídá, že na straně justice.cz existuje problém s navazováním spojení (např. od webserveru k backend serveru), kdy po 21 sekundách dojde k přepnutí z jednoho IP protokolu na druhý. 21 sekund je timeout, který pro navázání TCP spojení existuje ve Windows. A justice.cz používá právě servery na platformě Windows. Data chodí v podivných 536 bajtových blocích, hluboko pod hodnotou minimálního IPv6 MSS. Zajímavé je, že tenhle problém se neprojeví při pokusu o stažení z Linuxu, kde se ale projevuje následující:
  • Problémy s „blokovým“ přenosem dat od serveru: tento problém jsem zaregistroval na tunelovaném i nativním připojení. Pokud se připojíte telnetem k IPv4 adrese portal.justice.cz, tcp port 80, a zašlete GET požadavek na adresu /Justice2/Uvod/u­vod.aspx (úvodní stránka portálu Ministerstva spravedlnosti), data k vám dorazí během mrknutí oka.Pokud to samé ale zkusíte po IPv6, budete pozorovat, jak přicházejí po cca dvoukilobajtových blocích (rychlostí 2 kB za sekundu!). Problém se neprojevuje na Windows, ale naopak je ho možné pozorovat na Linuxu, data v TCP chodí ve 1208 bajtových blocích.

Všechny zmiňované problémy by nevadily, pokud by šlo o neveřejné testování. Státní správa ale jde cestou ‚nejprve zveřejnit AAAA záznamy v DNS a pak odstraňovat problémy‘. Dvouleté testování si tedy naplno můžeme užívat my všichni, kdo již IPv6 využíváme.

Samozřejmě, dlouho to vydržet nejde, pokud s Justicí pracovat _potřebujete_. Správným řešením by bylo, z DNS odebrat AAAA záznamy, konfiguraci a konektivitu serverů opravit a pak AAAA záznamy do DNS vrátit. Jenže k tomu se MSp nemá. A proto přichází různé formy hacků.

Hacky

Využít můžete různé hacky. Např. pan Stanislav Petr z Hostingu 90 filtruje AAAA záznamy pro DNS jména portal.justice.cz a www.justice.cz, takže se klienti s IPv6 k Justici ani nepokoušejí připojit po IPv6. Jenže selektivní filtrování jen některých AAAA záznamů je featura, kterou ve většině rekurzivních DNS serverů nenajdete. Řešení pro nový BIND využívá volby filter-aaaa.

Proto nabízím druhý hack, funkční, pokud máte na routeru systém založený na GNU/Linuxu. Prostě pošlete klientovi TCP reset. V takovém okamžiku i ten nejhloupější Internet Explorer okamžitě přejde na IPv4 spojení! Z pohledu klienta praktické a funkční řešení, z pohledu správce pak řešení, které nejmíň zasahuje do infrastruktury a konfigurace routeru.

TCP reset lze vyřešit jednoduchým pravidlem ve firewallu (zmíním jen řetězec FORWARD, pokud potřebujete řešení pro přístup z lokálního serveru např. kvůli HTTP proxy, stačí místo -A FORWARD zapsat -A OUTPUT, stejně tak můžete v proměnné $WAN nastavit jakékoli rozhraní s přístupem do IPv6 internetu):

ip6tables −A FORWARD −o $WAN −d 2001:af0:ffee:200::/64 −p tcp −j REJECT −−reject-with tcp-reset

Prefix 2001:af0:ffee:200::/64 patří Ministerstvu spravedlnosti a jsou v něm obě IPv6 adresy Justice.cz, a možná i dalších, podobně špatně nastavených serverů. Věřím, že podobně půjdou nastavit i routery od Cisca, Juniperu, Brocade. Pokud podobné řešení na některé z těchto platforem používáte, podělte se o něj prosím v diskusi 🙂

Na závěr bych jen zdůraznil, že problém jsem reportoval loni v červenci po akci World IPv6 Day paní Hatlapatkové z MPO, která k oznamování podobně rozbitých webů státní správy vyzývala, ale nedočkal jsem se žádné reakce. Letos jsem týden před akcí World IPv6 Launch napsal na podatelnu Ministerstva spravedlnosti, ale doteď jsem bez reakce. Zatím posledním krokem tedy bylo zaslání mailu panu Novákovi z MPO, který letos vystoupil na konferenci IPv6 Day pořádané organizací CZ NIC a dalšími. Pan Novák promptně odpověděl, že problém předá MSp a bude trvat na vyřešení.

Jen doufám, že se dočkáme dne, kdy budou existovat weby funkční i bez podobných hacků.

P. S., pokud tohle čte někdo z GTS/MSp, kdo je za nastalou situaci zodpovědný, měl by se nad svým přístupem zamyslet. OK, kdyby to nefungovalo týden, tak nad tím mávnu rukou. Ale dva roky…?

SuperHosting.cz nemá kvalitní IPv6 konektivitu

Společnost SuperHosting (vystupující také pod obchodními názvy SuperNetwork, Peering.cz) je na českém internetu poměrně známá. Jednak službami, které nabízí (primárně server housing, tj. umístění serverů do datového centra a poskytování konektivity pro takové servery), tak i různými kontroverzními aktivitami, které se točí kolem zakladatele SuperHostingu, Zdeňka Cendry. O tom ale článek nebude. SuperHosting, který sám sebe označuje za největšího poskytovatele ob­sahu u nás, od října 2011 nabízí klientům i IPv6 konektivitu. Bohužel, za šest měsíců nebyl SuperHosting schopný navázat kvalitní IPv6 peering alespoň s členy NIX.cz.

Na problém jsem narazil ve chvíli, kdy Jabbim.cz zkušebně spustilo svůj jabber server po IPv6 na adrese ipv6.jabbim.cz. No, posuďte sami, jak vypadá traceroute ze tří různých českých autonomních systémů (všechny peerují v NIX.cz) na IPv6 adresu z rozsahu SuperHostingu:

AS29134:

# traceroute –6 -I ipv6.jabbim.cz
traceroute to ipv6.jabbim.cz (2a01:28:ca:7­7::50), 30 hops max, 80 byte packets
 1 xxx
 2 xxx
 3 2001:1ab0:7­e1e:d150:8a43:e1ff:fed8:­f57f (2001:1ab0:7e­1e:d150:8a43:e1ff:fed8:f­57f) 2.138 ms 2.064 ms 1.935 ms
 4 2001:1ab0:b0f4::1 (2001:1ab0:b0f4::1) 1.996 ms 2.114 ms 2.103 ms
 5 2001:7f8:14::6e:1 (2001:7f8:14::6e:1) 1.901 ms 2.050 ms 1.905 ms
 6 10gigabitethernet5–2.core1.fra1.he.net (2001:470:0:213::1) 9.848 ms 10.007 ms 9.950 ms
 7 level3.gige-g2–15.core1.fra1­.he.net (2001:470:0:204::2) 10.368 ms 10.104 ms 10.139 ms
 8 vl-4060.car1.Dus­seldorf1.Level3­.net (2001:1900:5:­1::212) 13.607 ms 13.641 ms 13.590 ms
 9 vl-4061.car1.Ber­lin1.Level3.net (2001:1900:5:­1::22e) 24.376 ms 24.581 ms 24.440 ms
10 vl-4041.car1.Pra­gue1.Level3.net (2001:1900:5:­1::2a2) 35.747 ms 35.937 ms 35.738 ms
11 vl-11.car2.Pragu­e1.Level3.net (2001:1900:5:­1::16a) 36.031 ms 35.414 ms 35.485 ms
12 sit-cat65a.superhos­ting.Level3.net (2001:1900:5:­2:2::912) 35.796 ms 35.440 ms 35.613 ms
13 2a01:28:b:1::2 (2a01:28:b:1::2) 36.539 ms 35.522 ms 35.552 ms
14 2a01:28:ca:77::50 (2a01:28:ca:77::50) 35.614 ms 35.460 ms 35.364 ms

AS29208:

# traceroute –6 -I ipv6.jabbim.cz
traceroute to ipv6.jabbim.cz (2a01:28:ca:7­7::50), 30 hops max, 80 byte packets
 1 xxx
 2 xxx
 3 xxx
 4 xxx
 5 xxx
 6 76sit-te2–4.dialtelecom.cz (2001:4de8:d1­a1:1111:d::2) 7.685 ms 7.706 ms 7.688 ms
 7 76sit-te2–1.dialtelecom.cz (2001:4de8:d1­a1:1111:6::1) 8.040 ms 8.965 ms 8.976 ms
 8 2001:4de8:d­1a1:1111:1f::1 (2001:4de8:d1­a1:1111:1f::1) 8.001 ms 8.928 ms 8.976 ms
 9 2001:7f8:14::6e:1 (2001:7f8:14::6e:1) 7.653 ms 7.118 ms 7.118 ms
10 10gigabitethernet5–2.core1.fra1.he.net (2001:470:0:213::1) 23.861 ms 18.061 ms 18.070 ms
11 level3.gige-g2–15.core1.fra1­.he.net (2001:470:0:204::2) 15.701 ms 13.265 ms 13.256 ms
12 vl-4060.car1.Dus­seldorf1.Level3­.net (2001:1900:5:­1::212) 69.357 ms 69.368 ms 69.379 ms
13 vl-4061.car1.Ber­lin1.Level3.net (2001:1900:5:­1::22e) 135.705 ms 135.714 ms 135.711 ms
14 vl-4041.car1.Pra­gue1.Level3.net (2001:1900:5:­1::2a2) 39.934 ms 40.744 ms 40.801 ms
15 vl-11.car2.Pragu­e1.Level3.net (2001:1900:5:­1::16a) 40.272 ms 40.951 ms 38.308 ms
16 sit-cat65a.superhos­ting.Level3.net (2001:1900:5:­2:2::912) 39.893 ms 39.296 ms 39.761 ms
17 2a01:28:b:1::2 (2a01:28:b:1::2) 39.764 ms 41.321 ms 39.269 ms
18 2a01:28:ca:77::50 (2a01:28:ca:77::50) 38.764 ms 38.800 ms 39.856 ms

AS43037:

# traceroute –6 -I ipv6.jabbim.cz
traceroute to ipv6.jabbim.cz (2a01:28:ca:7­7::50), 30 hops max, 40 byte packets
 1 xxx
 2 xxx
 3 2001:4de8:b­0ba:deac::1 (2001:4de8:b0­ba:deac::1) 1.723 ms 2.014 ms 2.161 ms
 4 2001:4de8:d­1a1:1111:21::1 (2001:4de8:d1­a1:1111:21::1) 2.057 ms 2.157 ms 2.551 ms
 5 2001:7f8:14::6e:1 (2001:7f8:14::6e:1) 1.598 ms 1.690 ms 1.935 ms
 6 10gigabitethernet5–2.core1.fra1.he.net (2001:470:0:213::1) 21.701 ms 20.876 ms 20.865 ms
 7 level3.gige-g2–15.core1.fra1­.he.net (2001:470:0:204::2) 10.015 ms 9.860 ms 9.896 ms
 8 vl-4060.car1.Dus­seldorf1.Level3­.net (2001:1900:5:­1::212) 13.629 ms 13.770 ms 13.864 ms
 9 vl-4061.car1.Ber­lin1.Level3.net (2001:1900:5:­1::22e) 24.085 ms 24.274 ms 24.364 ms
10 vl-4041.car1.Pra­gue1.Level3.net (2001:1900:5:­1::2a2) 35.238 ms 35.190 ms 35.155 ms
11 vl-11.car2.Pragu­e1.Level3.net (2001:1900:5:­1::16a) 35.035 ms 35.174 ms 35.062 ms
12 sit-cat65a.superhos­ting.Level3.net (2001:1900:5:­2:2::912) 35.246 ms 35.292 ms 35.262 ms
13 2a01:28:b:1::2 (2a01:28:b:1::2) 35.573 ms 35.443 ms 35.414 ms
14 2a01:28:ca:77::50 (2a01:28:ca:77::50) 35.276 ms 35.244 ms 35.214 ms

Od pohledu je jasné, že veškerý provoz jde z uvedených autonomních systémů do NIXu, v NIXu ho přebírá Hurricane Electric (2001:7f8:14:­:6e:1), aby následně vaše pakety prohnal přes Německo, kde peeruje s Level 3 (dodavatel tranzitní konektivity pro SuperHosting). Až pak se data vrací do ČR.

Při zkoumání dostupnosti autonomního systému SuperHostingu to vypadá, že Level 3 je navíc jejich jediný poskytovatel tranzitní IPv6 konektivity. Že taková konfigurace není pro klienty dobrá, o tom není pochyb.

Výsledkem je, že kvalita IPv6 konektivity u SuperHostingu není ani zdaleka srovnatelná s kvalitou IPv4 konektivity. Rozhodně jde o něco, na čem by v SuperHostingu měli pořádně zapracovat, jinak jim takovou službu jejich klienti, kteří to s IPv6 budou myslet vážně, virtuálně omlátí o hlavu.

Historie ADSL v ČR (5): Vytáčené ADSL a rušení limitů

Minulý týden O2 uvedlo novou koncepci služeb pro domácnosti, díky které jsme se po letech konečně dočkali možnosti pořídit si takzvané nahé ADSL, tedy ADSL bez hlasových služeb. Pojďme se ohlédnout do historie, jak se vlastně české ADSL vyvíjelo a čím vším muselo projít, aby se dostalo do dnešní podoby. Tentokrát se podíváme na významné roky 2007 a 2008, první pokus o nahé ADSL, vytáčené ADSL a konec datových limitů.

2007

Dvoumegabit standardem, osmimegabit vrcholem

První tři měsíce byly na poli ADSL poměrně klidné. TO2 připravovala novou velkoobchodní nabídku služeb ADSL (se zahrnutím požadavků regulátora), kterou v březnu představila  veřejnosti. Nejnižší nabízenou rychlostí se stává 2048 kbit/s, nejvyšší 8192 kbit/s. Nově se objevuje zmínka o poskytování internetu přes novější technologii ADSL2+, které bylo doposud více využito hlavně u O2TV.Posléze se objevuje i maloobchodní nabídka. Dvoumegabitová varianta stojí 475 Kč vč. DPH, s nejlevnějším hlasovým paušálem přijde tedy na 831 Kč.

O2 Duo Mobil – pokus o ADSL bez poplatku za pevnou

Protože už delší dobu uživatelé volali o možnosti pořídit si ADSL bez nutnosti placení hlasového paušálu, představila TO2 v dubnu 2007 službu O2 Duo Mobil. Nešlo však o nahé ADSL v pravém slova smyslu, ale o balíček služeb, ve kterém byla pevná linka, internet ADSL a mobilní hlasový tarif, přičemž mělo jít o atraktivní nabídku. Ta se ovšem u zákazníků příliš nechytla.O týden později, tedy v půlce dubna 2007, překonává TO2 hranici půl milionu aktivních ADSL přípojek.

Vytáčené ADSL

Dalším krokem vedle v historii našeho ADSL byla červnová nabídka takzvaného vytáčeného ADSL, obchodním jménem O2 Internet ADSL Start. Technicky šlo o ADSL přípojku účtovanou časově. V základu měl uživatel k dispozici dvě hodiny „datovacího času“ a cokoli navíc si připlácel minutovou sazbou. Připojení přitom ručně vytáčel/odpojoval na svém PC. Služba vydržela na trhu několik měsíců a pak ji TO2 bez halsitých oznámení přestala nabízet.

Zvýšení limitů ve FUP

Zatímco UPC, poskytovatel kabelového internetu, se rozhodl od července 2007 úplně zrušit objemové limity, Telefónica je pouze zvedla. Nejnižší tarif nabízí přenos až 10 GB dat plnou rychlostí, po překročení rychlost klesne poměrně brutálně z 2048 kbps na 64 kbps. U vyšších tarifů jde o pokles na 128 kbps.Ke konci roku 2007 hlásí TO2 570 tisíc ADSL přípojek. Zdá se tedy, že rok 2007 byl ve znamení opadlého zájmu o tento typ připojení, během roku došlo k nárůstu pouze o 60 tisíc přípojek.

2008

FUP: Limity odchází, nastupuje řízení provozu

Po nenápadných a drobných změnách ve velkoobchodní nabídce (mimojiné zrušení tarifu Start) oznámila TO2 v březnu roku 2008, že od dubna zruší objemové limity u všech variant jí nabízených ADSL přípojek. FUP jako takové ale nekončí, nově nastupuje tzv. řízení provozu.

Řízení provozu je jakási inteligentní technologie, která by měla prioritizovat běžný a interaktivní provoz a naopak do pozadí odsouvat provoz, který nemusí být bezprostředně vyřízen – hlavně různé peer to peer sítě, stahovací služby jako Rapidshare, atp.

To vše se ale týká pouze uživatelů, kteří využívají protokol PPPoE (PPP over Ethernet). Pokud v síti TO2 jsou ještě nějací uživatelé PPPoA (PPP over ATM), budou i nadále trpět původními limity. Cíl je jasný, zmigrovat všechny uživatele na PPPoE, usnadnit údržbu a zbavit se již delší dobu nenabízené ATM varianty.

Taktéž přestává TO2 maloobchodně nabízet služby Extreme (dříve Profi) s agregací 1:20, zde se tedy objevuje prostor pro konkurenční nabídky.

Spolu se zrušením FUP si vedení TO2 dává předsevzetí, že do pěti let (tj. do roku 2013) bude na českém trhu jeden milion ADSL přípojek.

Nadále však pokračuje pokles počtu pevných linek, ke konci prvního čtvrtletí 2008 jich bylo již jen 1,9 milionu. Objevují se první signály, že TO2 začíná pracovat na takzvaném nahém ADSL, tedy levnějším ADSL bez hlasových služeb. Následně se objevuje pracovní verze druhé analýzy trhu s broadbandem, ve které se ČTÚ chystá TO2 nabízení nahého ADSL nařídit.

V šestém, posledním dílu tohoto miniseriálu se zaměříme na aktuální nabídku, tedy osmimegabitové ADSL „pro každého“ a příchod nahého ADSL.

Historie ADSL v ČR (6): 8 Mb/s a nahé ADSL

Minulý týden O2 uvedlo novou koncepci služeb pro domácnosti, díky které jsme se po letech konečně dočkali možnosti pořídit si takzvané nahé ADSL, tedy ADSL bez hlasových služeb. Pojďme se ohlédnout do historie, jak se vlastně české ADSL vyvíjelo a čím vším muselo projít, aby se dostalo do dnešní podoby. V posledním díle seriálu se podíváme na události nedávné, zrychlování základních přípojek až na 8 Mb/s a dlouho očeávané nahé ADSL.

Osm megabitů jako standard

V srpnu 2008 se objevuje nová velkoobchodní nabídka ADSL, ve které dochází ke značné redukci nabízených variant ADSL. Nově jsou nabízeny jen služby s rychlostí 8 a 16 Mbit/s.

Maloobchodní nabídka na sebe nenechala dlouho čekat a ještě před koncem srpna se konala tisková konference, kde došlo k jejímu odhalení. Protože i pro koncové uživatele zůstávají jen dvě rychlosti, kterých ale nejeden zákazník nedosáhne, byla tato nabídka překřtěna na AžDSL. Sama Telefónica uvádí, že na osmimegabitovou rychlost dosáhne až 60% z aktivně nabízených přípojek. Nahé ADSL se nekoná a nové rychlosti budou zpočátku nabízeny jen novým klientům, těm, kteří přejdou na některý z nabízených balíčků (Duo, Trio), nebo těm, kteří budou hodně trpělivě prosit na infolince. Ostatní se dočkají až při zrychlování, které je naplánováno na únor až duben 2009.

Celkový počet ADSL přípojek dosahuje na konci roku 2008 počtu 630 tisíc.

2009

Testování nahého ADSL

Přestože ČTÚ ještě nestihl vydat závazné nařízení o poskytování nahého ADSL, vrhla se TO2 v lednu do testování sama. Maloobchodní cena v pilotním provozu byla stanovena na 750 Kč vč. DPH.

Přichází velkoobchodní třímegabit

Když TO2 v březnu vydala novou velkoobchodní nabídku, nikdo nečekal, že se v ní objeví pomalejší služba, než 8 Mbit. A přesto: třímegabitové ADSL, které je možné poskytovat na ADSL i ADSL2+ infrastruktuře, je spíš určeno pro ty klienty alternativních operátorů, kteří jsou daleko od ústředny a na osmimegabitový tarif by ani zdaleka nedosáhli.

Opět po pár týdnů později spatřila světlo světa i maloobchodní nabídka. Tentokrát k žádnému výraznému překvapení nedošlo: Nahé ADSL je jedním z pilířů nové koncepce služeb, je možné si k němu přiobjednat hlasové služby za 99 Kč (tarif Standard), mobilní internet s 10 GB FUP za 150 Kč, O2TV Start zadarmo (s příplatkem za pronájem set-top boxu), zvýhodněnou O2 TV a další služby.

Nově přichází maloobchodní služba ADSL 16384/512 za 900 Kč. Na tuto službu budou migrováni všichni domácí uživatelé dřívějších vyšších tarifů, kteří mají dostatečně kvalitní vedení od ústředny.

Ohlašované 16384/768 kbps ADSL je v nabídce za 1 050 Kč a již podle názvu („O2 Internet Pro“) se jedná o špičku současné nabídky ADSL od TO2. Ti, kteří již 16 Mbit mají od září, budou zmigrování na tuto službu. Tím dojde k nárůstu ceny, původně stálo 16384/768 kbit ADSL 713 Kč a hlasový tarif Mini byl za 356 Kč, v součtu 1 069 Kč. Nově vyjde ta samá kombinace na 1 050 + 81, tedy 1 132 Kč.

Někteří domácí uživatelé možná budou novou podobou služeb zaskočeni. Pro koncového uživatele je totiž magická cenová hranice 500 Kč měsíčně za internetové připojení, kterou jen neradi překračují. ADSL je nově prezentováno jako základní služba (s cenou minimálně 750 Kč), ke které si můžete přikoupit „hlas“ za 81 nebo 99 Kč.

Uvidíme, jak domácí uživatelé na toto (optické) zdražení datových služeb, postavených na ADSL, zareagují.

Počet klientů ADSL byl na konci prvního čtvrtletí 2009 celkem 660 tisíc (a k tomu cca 50 tisíc zpřístupněných místních smyček, na kterých pravděpodobně poběží hlas a data alternativních operátorů).

Co bude dál?

Současná nabídka je z technického pohledu téměř to nejlepší, co lze z ADSL „vyždímat.“ Teoreticky je možné jít ještě dál, máte-li dobré vedení, není problém získat na linkové vrstvě až 24 Mbit na downstreamu a 1,3 Mbit na upstreamu. Prakticky však na takovou rychlost dosáhne jen velmi málo přípojek.

Při pohledu do minulosti je vidět, že Telefónica O2 aktualizuje svou velkoobchodní nabídku zhruba každých šest měsíců a každých 12 až 18 měsíců své služby zrychluje. Poslední zrychlení proběhlo v srpnu 2008, lze tedy očekávat, že v létě 2009 TO2 „dorovná“ nabídky konkurence – zejména kabelového připojení od společnosti UPC.

UPC v současnosti (květen 2009) nabízí dvě varianty služeb, 10/1 Mbit a 20/1,5 Mbit. ADSL může – máte-li dobré přístupové vedení – nabídnout až 24/1,3 Mbit, očekával bych tedy postupné zrychlení na „až“ 10 Mbit na downstreamu a 768 kbit na upstreamu pro nižší službu a „až“ 24 Mbit na downstreamu a „až“ 1280 kbit na upstreamu u dražší služby.

Cena zřejmě pokesne, protože fixní náklady se rozloží mezi více uživatelů. TO2 bude určitě i nadále pokračovat v akčních nabídkách, kterými bude chtít přetáhnout zákazníky konkurentních poskytovatelů – zejména bezdrátových.

Takové akce už probíhají (celorepublikové akce ADSL za 500 a 600 Kč měsíčně na rok, individuální slevy v krajích, „zátahy“ podomních prodejců, kteří jsou – nezávisle na stavu linky – schopni naslibovat uživatelům 8 Mbit v kterékoli vesnici) a zřejmě budou přibývat. V průběhu posledního čtvrtletí 2008 a prvního čtvrtletí roku 2009 totiž zřejmě díky těmto akcím opět došlo ke zvýšení zájmu o ADSL.

Případným zrychlením se ovšem ADSL dostane na úplný okraj svých technických možností a bude velmi záležet na vlastnosti „drátu,“ který k vám domů vede. V souvislosti s tím se už v minulosti objevily spekulace a domněnky, že TO2 bude postupně osazovat DSLAMy nejen na své HOST (místní) ústředny, ale i tzv. předsunuté ústředny (menší ústředny v obcích a v bodech sítě; jsou řízeny HOST ústřednou). Tím by se ADSL mohlo dostat mnohem blíž ke koncovým uživatelům a mohly by jim být nabídnuty lepší rychlosti.

Zároveň už TO2 testuje technologii VDSL2, která na kratší vzdálenosti od ústředny (do 1,6 km) nabízí rychlosti mezi sto megabity a desítkami megabitů a od vzdálenosti cca 1,6 km má shodné vlastnosti, jako ADSL2+. Zároveň konečně umožní zvýšit rychlost ve směru od uživatele (upstream, upload), po čemž nejeden zákazník dlouho volá.

Jaký bude další vývoj DSL technologií u nás, to ví jen sama Telefónica O2. My ostatní můžeme pouze odhadovat a doufat, že TO2 tentokrát nezaspí a vrhne se na nabízení zajímavých služeb včas a ne opět s křížkem po funuse, jak jsme v minulých letech tak často vídávali…

Historie ADSL v ČR (4): zpomalování, zdražování, O2 a O2TV

Minulý týden O2 uvedlo novou koncepci služeb pro domácnosti, díky které jsme se po letech konečně dočkali možnosti pořídit si takzvané nahé ADSL, tedy ADSL bez hlasových služeb. Pojďme se ohlédnout do historie, jak se vlastně české ADSL vyvíjelo a čím vším muselo projít, aby se dostalo do dnešní podoby. Dnes se zaměříme na zpomalování přípojek po vyčerpání FUP, zdražování hlasových přípojek a příchod O2 na scénu.

2006

Další zrychlování a změny ve FUP

V lednu 2006 představil Telecom další aktualizovanou verzi své velkoobchodní nabídky. Nejnižší nabízenou rychlostí se stalo 512 kbit/s. O dva týdny později přišla na řadu i maloobchodní nabídka, ve které kromě zvýšení rychlostí, množství přenesených dat, které je možno čerpat plnou rychlostí, změnil i způsob aplikace FUP.

Dřívější týdenní počítání přenesených dat a dvoustupňový pokles rychlosti byly změněny na měsíční cykly a jednorázový pokles. Po překročení dat „v ceně“ docházelo k poklesu rychlosti na „narrowband,“ 64/64 kbps u 512 kbps varianty, 128/128 kbps u všech ostatních.

V únoru je v provozu tři sta tisíc ADSL přípojek.

Zdražování podložek

V dubnu 2006 došlo ke zrušení regulace hlasových tarifů a následně k jejich zdražení. Během let 2005 až 2006 nebylo možné jako „podložku“ (minimální hlasový tarif) použít Home Mini, to se však s koncem regulace mění. Nejde však o Telefon Mini za 199 Kč bez DPH, ale o jeho „Expres/ADSL“ variantu za 299 Kč bez DPH. Po připočtení 19% DPH se minimální cena hlasového tarifu vyšplhala na 356 Kč, zatímco před zdražením stál tarif Standard 329 Kč. Tato změna tedy celkovou sumu za linku a ADSL zvýšila o 26 Kč.

Přichází Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Prvního července formálně zaniká společnost ČESKÝ TELECOM, a.s., novým názvem společnosti je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Nový operátor již integruje bývalý Eurotel, s. r. o. Transakce prodeje je tím tedy završena. I když značka Český Telecom bude ještě nějaký měsíc dožívat, novou firemní barvou se stává modrá a bublinkaté logo nás bude pronásledovat čím dál víc.

V červnu a červenci není uplatňována FUP, dochází totiž k upgradu zařízení, která FUP zajišťují.

Kolem 1. srpna dochází k překročení hranice čtyř set tisíc klientů broadbandového připojení.

O2 a O2TV na scéně

V září proběhne sjednocení firemních značek a log, Český Telecom už vůbec neexistuje. Služba Internet Expres se mění na O2 Internet Expres.Telefónica O2 zároveň (již pod svou značkou) uvádí novou službu: televizi přes IP (IPTV), kterou hodlá nabízet jen tam, kde má na ústřednách ADSL2+ DSLAMy.

Regulace a zvýšení velkoobchodních limitů

V listopadu vydává ČTÚ analýzu broadbandového trhu u nás, ve které konstatuje, že na trhu je hráč s monopolními praktikami (TOCR) a rozhoduje o uložení nápravných opatření. Ta se budou týkat počítání dat, měla by zajistit větší jistotu u alternativních ISP, kteří přeprodávají ADSL, zajistit jim garance a umožnit SLA. Nejeden bod z uložených opatření nebude dotažen do konce, TO2 se ale nic nestane.

O pár týdnů později zvyšuje TO2 limity ve velkoobchodní nabídce ADSL, čímž dává více prostoru alternativním operátorům.

Na konci roku 2006 je v provozu na 470 tisíc ADSL přípojek.

Příště si povíme o kroku stranou v podobě tzv. vytáčeného ADSL a konci datových limitů nejen u O2.

Historie ADSL v ČR (3): Internet Expres, Home Mini a restart ADSL

Minulý týden O2 uvedlo novou koncepci služeb pro domácnosti, díky které jsme se po letech konečně dočkali možnosti pořídit si takzvané nahé ADSL, tedy ADSL bez hlasových služeb. Pojďme se ohlédnout do historie, jak se vlastně české ADSL vyvíjelo a čím vším muselo projít, aby se dostalo do dnešní podoby. Tentokrát se podíváme na „neomezenou“ nabídku Internet Expres, zákaz Home Mini spolu s broadbandovými tarify a restart nabídky ADSL.

Internet Expres a nová podoba FUP

V květnu 2004 představil Telecom novou podobu svých ADSL služeb pro koncové zákazníky (velkoobchodní nabídka zůstala beze změny). Její hlavní změny byly přibalení některého hlasového tarifního plánu za zvýhodněných cenových podmínek a nová podoba Fair Use® Policy.Ačkoli na velkoobchodní úrovni stále docházelo u Basic přípojek ke zpoplatňování dat nad limit (3, resp. 6 GB), koncovým uživatelům se už neměla zvyšovat cena v závislosti na přenesených datech.  Nově Telecom zavádí omezení rychlosti přípojky v závislosti na počtu přenesených dat za sedmidenní období. Rychlosti a omezení jsou následující:

  • Plná rychlost přípojky do přenesení 500 MB (pro variantu Basic 512), resp. 1 GB (pro Basic 1024)
  • Poloviční rychlost přípojky do přenesení 1 GB, resp. 2 GB
  • Rychlost 64/64 kbps po překročení limitu 1 GB, resp. 2 GB

Konkurenci netrvalo dlouho a ozvala se proti oběma částem Internet Expresu, nabídku zvýhodněného hlasového tarifu a prakticky neomezených dat (byť na rychlostně omezené přípojce) nebyli alternativní operátoři schopni nabídnout za cenu, která by Telecomu mohla zatopit.

Ledy se hnuly

V létě 2004 trh s ADSL začal ožívat. Nejen Český Telecom nabídl cenově přijatelné přípojky, byť stále s limitem. V Telecomu zbystřili, všimli si, že konkurence nespí a vyhlásili si pro rok 2004 poměrně ambiciozní cíle: do konce roku osadit rovnou tisícovku DSLAMů a v počtu připojených uživatelů dosáhnout hranice 150 tisíc. V srpnu navíc Telecom nasadil novou měřící technologii a umožnil zřídit ADSL na místních smyčkách o délce až 3,8 km, což opět rozšířilo řady potenciálních klientů.V září se Telecomu podařilo prolomit další magickou hranici, tentokrát padesát tisíc DSL přípojek. O čtyři měsíce později, na přelomu roku 2004 a 2005, jich bylo již přes sto tisíc. Atraktivnější cenová politika zjevně zabrala a nalákala i ty, kteří si do té doby k ADSL cestu nenašli.

2005

Znovu nová měřící technologie

V březnu 2005 oznámil ČTc, že opět vylepšil (nasadil novou) svou měřící technologii, díky které je schopen nabídnout ADSL na místních smyčkách až 8,2 km dlouhých. S rychlostmi to na takových linkách ale vůbec není růžové, naopak. Dochází k velkému útlumu, rušení, přeslechům. Proto jsou na takových linkách dodnes k dispozici pouze rychlosti stovek kilobitů za sekundu.

Zákaz Home Mini k ADSL

V dubnu vydává ČTÚ nařízení, kterým zakazuje používání tarifu Home Mini společně s ADSL. Cena totiž zřejmě plně nepokrývá náklady. Rozhodnutí ale neplatí zpětně a tak ti, kteří už takovou kombinaci hlasu a dat mají, ji mohou i nadále používat.

První ADSL s cenou pod 500 Kč

V květnu 2005 aktualizuje Telecom svou velkoobchodní nabídku, poprvé se objevuje rychlost 2 Mbit/s. Zatímco společnost Telenor Networks v rámci svého DSL řešení nabízí i 4 Mbit/s, zákazníkům Telecomu zřejmě musí vystačit i dvoumegabit­.Podobně se dostává na scénu superpomalé ADSL o rychlosti 128 kbit/s, jehož cena se na maloobchodní úrovni dostane pod pět set korun s DPH. Bude to právě tato maloobchodní varianta, která později zrychlí na 512 kbps, pak na dvoumegabit a nakonec na dnešních 8 Mbit/s.

200 000 klientů

Další milník v počtu klientů byl překonán v září 2005. Tehdy se Telecomu, tehdy již převzatého španělskou Telefónicou, podařilo prolomit hranici 200 000 uživatelů ADSL. Hranici tří set tisíc se však pokořit nepodaří, na přelomu roků 2005 a 2006 se počítadlo přehoupne „jen“ přes 275 000.

Čtvrtý díl miniseriálu bude o zpomalování, zdražování, příchodu O2 a O2TV.

Historie ADSL v ČR (2): Zrychlujeme, agregujeme, omezujeme

Minulý týden O2 uvedlo novou koncepci služeb pro domácnosti, díky které jsme se po letech konečně dočkali možnosti pořídit si takzvané nahé ADSL, tedy ADSL bez hlasových služeb. Pojďme se ohlédnout do historie, jak se vlastně české ADSL vyvíjelo a čím vším muselo projít, aby se dostalo do dnešní podoby. V tomto díle se ohlédneme za agregací, zrychlením a dalším omezením služby.

Agregace

V červenci 2003, ještě, než byla odprezentována finální nabídka „zrychleného“ ADSL, se v Telecomu rozhodli aktivovat agregaci. Agregace (původně nazývaná „overbooking“) byla a dodnes je jakýsi strašák, okolo kterého se vyrojilo mnoho mýtů. Jde o parametr, který zjednodušeně udává, mezi kolika přípojkami může docházet ke sdílení rychlosti.

Způsob její realizace však v té době nebyl upřesněn. Důsledkem toho se klienti domnívali, že udávaná agregace (např. 1:50) znamená, že se např. o jednu rychlost 192 kbps dělí 50 lidí a tak je na ADSL „garantováno“ jen cca 3,84 kbps. Ve skutečnosti k agregaci dochází na vyšších úrovních a tak nelze spočítat ani přibližně odhadnout, jakou rychlost máte na ADSL garantovanou.

Dokud nebyla agregace uplatňována, kladli jí lidé za vinu každý mírný pokles rychlosti. Po jejím spušení se rychlost nejnižších přípojek propadla až na úroveň analogového modemu. Brzy poté tedy došlo k návratu do předchozího stavu s vypnutou agregací. Avšak pouze dočasně, do zavedení nových datových tarifů…

Zrychlujeme a zavádíme FUP

V srpnu 2003, pár dní po prvotním zapnutí agregace, představil Telecom novou podobu svých ADSL Basic služeb. Tato se nesla v duchu několika důležitých změn:

  • Rychlosti přípojek se zvýšily: v případě nejpomalejší varianty ze 192 kbps na 512 kbps, z rychlejších 320 kbps se stává megabit
  • U nejlevnější přípojek (basic) se z datově neomezeného připojení se stává datově omezené. Přípojky mají datový kredit (10 a 20 GB), po jehož vyčerpání je uživateli každých dalších započatých 10 GB doúčtováno. V případě IOL šlo o částku 399 Kč včetně DPH. Vlastnost je pojmenována „Fair User/Usage Policy“ (férové využití služby, v zahraničí pojmenováváno spíš Fair Use Policy) a (pod tajemnou zkratkou FUP a v jiné podobě) provází uživatele dodnes.
  • Došlo k zavedení tří typů instalace, právě zde se objevily poprvé samoinstalační balíčky, malá a velká instalace
  • Byl zrušen dashboard

Cena za služby zůstala stejná. Nové přípojky byly nabízeny od poloviny září 2003, šlo tedy o poměrně brzké zrychlení od uvedení ADSL do komerčního provozu.

První milník

Pár dní před započetím nabízení nové nabídky služeb, po půl roce od nastartování ADSL, zveřejnil Český Telecom informaci, že již má deset tisíc ADSL přípojek. Ten správný čas pro rozjezd ale promeškal, od roku 2001 spousta uživatelů začala přecházet na různé bezdráty, které nabízely za mnohem méně peněz jen o něco méně muziky. Ani v dalších letech se počet přípojek nevyvíjí tak, jak by si vedení tehdejšího ČTc, následně TO2, přálo.

Agregace podruhé

Oproti původně slibovanému měsíci trvalo Telecomu znovuzapnutí agregace měsíce dva. Stalo se tak v polovině října 2003 a efekt byl jen o něco méně drastický, než v červenci. Telecom nikdy neupřesnil, v čem by mohla být chyba, a trval na tom, že z jeho strany je vše v pořádku a po zapnutí agregace musí dojít jen k mírnému vylazení parametrů, načež služba bude opět spolehlivá. Myšlenka, co by v implementaci agregace mohlo být špatně, se objevila ve článku pana Peterky na serveru Lupa.cz.

2004

Další omezení

V listopadu 2003 došlo k představení dalších změn v portfoliu ADSL. Hlavním rozdílem oproti předchozím nabídkám bylo snížení limitů u variant Basic (z 10, resp. 20 GB na 3 a 6 GB), mírné snížení ceny bez DPH u přípojek Basic a výrazné snížení ceny u přípojek Profi (až o téměř 42% v případě megabitové varianty). Data nad limit už nejsou počítána v „balících“ 10 GB, ale „pouze“ 1 GB, cena za gigabajt nad limit byla stanovena na 30 Kč bez DPH.

Snížení ceny bylo ale v některých případech (negativně) kompenzováno zvýšením DPH od 1. 1. 2004 z 5 na 22% a následně od 1. 5. 2004 na 19%. Maloobchodní cena nejlevnější (a nejčastěji používané) přípojky tedy stoupla ze 1 416 Kč na 1 511 Kč, resp. 1 474 Kč od 1. 5.

Třetí díl miniseriálu se zaměří na příchod Internet Expresu, nikoli datově, ale rychlostně omezované varianty ADSL, zákaz používání tarifu Home Mini současně s ADSL a restartem nabídky.

Historie ADSL v ČR (1): Počátky a první přehmaty

Tento týden O2 uvedlo novou koncepci služeb pro domácnosti, díky které jsme se po letech konečně dočkali možnosti pořídit si takzvané nahé ADSL, tedy ADSL bez hlasových služeb. Pojďme se ohlédnout do historie, jak se vlastně české ADSL vyvíjelo a čím vším muselo projít, aby se dostalo do dnešní podoby. V prvním díle miniseriálu si připomeneme první momenty, přehmaty a problémy ADSL v podání Českého Telecomu.

2001 a 2002

Počátky

Počátky českého ADSL se datují do července roku 2001, kdy tehdy Český Telecom spustil technický pilotní  provoz ADSL, aby následně v lednu 2002 se svvou dceřinnou společností Internet OnLine společně vzbudily naděje na českém internetovém trhu slibem, že své služby postavené na platformě ADSL brzy promění v komerční podobu.

V následujících měsících bylo ticho po pěšině, občas se objevily neoficiální informace a pak zase zapadly. Až na konci května 2002 Český Telecom oficiálně představil svou nabídku ADSL služeb.

Byl to však jakýsi „ekonomický pilot,“ který měl ověřit, jestli jsou ADSL služby po ekonomické stránce životaschopné, nešlo o řádný komerční provoz. Proto Český Telecom nehodlal nabízet své ADSL služby na velkoobchodní úrovni ostatním operátorům. A to už bylo moc i na Český telekomunikační úřad. Ten do té doby šel Telecomu na ruku, ale tentokrát nabídku ADSL služeb zakázal.

Už tehdy vzbudila představená nabídka ADSL vlnu nevole. Zákazníkům vadilo, že je nutné k datovým službám platit i „paušál za drát,“ tedy telefonní linku a hlasové služby, limity, které tehdejší ADSL mělo, a následné zpoplatňování dat za megabajt. Jen pro zajímavost, nejlevnější ADSL s rychlostí 256/64 kbps stálo 1900 Kč, k tomu existoval 100 Kč měsíčně příplatek za pronájem modemu (ten nešlo koupit), a v ceně bylo 500 MB přenesených dat. Sčítal se provoz ve směru k zákazníkovi a od něj. Každý megabajt nad limit stál 3 Kč, za dalších půl gigabajtu jste tedy zaplatili neuvěřitelných 1536 Kč navíc.

Pro zajímavost, na serveru Lupa.cz jsem narazil na výsledky ankety  z roku 2001, jejímž cílem bylo zjistit, kolik by čtenáři (převážně odborníci na informační technologie) byli ochotni zaplatit za časově neomezený a datově neměřený přístup k síti Internet o rychlosti 150 kbit/s. Přijatelná hranice pro čtenářskou obci byla tehdy částka 1 500 Kč.

2003

Řádný komerční provoz

Po zákazu „ekonomického pilotu“ si dal Telecom hodně na čas. Podle nařízení ČTÚ měl zveřejnit velkoobchodní nabídku do prosince 2002, učinil tak však s téměř dvouměsíčním zpožděním až v lednu 2003. Prvotní reakce byly opět rozporuplné, ale alespoň ceny se dostaly na rozumnou úroveň.

Maloobchodní nabídka existovala od konce února 2003 a tentokrát již nešlo o počítané tarify. I ten nejnižší tarif, 192/64, obsahoval neomezené množství dat. Jeho cena byla bez pár haléřů 1 600 Kč plus poplatky za pevnou linku – tehdy ještě stačilo platit 200 Kč za Home Mini. V ceně byl pronájem jednoduchého modemu, odkoupit zařízení nebylo možné.

Služba byla nabízena ve dvou variantách, dražší „Profi“ a levnější „Basic.“ Profi přípojky dostávaly veřejnou IP adresu až k modemu, v případě variant Basic však byla služba zkriplená tzv. dashboardem. To byla webová aplikace, do které jste se po zapnutí DSL modemu museli přihlásit, až poté vám byl zpřístupněn internet. Bohužel, v tomto případě docházelo k překladu adres (NAT 1:1). Aby nebylo nutné jméno a heslo do dashboardu zadávat ručně, objevily se i skriptíky, které přihlašování řešily za uživatele. Archivní podoba dashboardu je k vidění například ve článku na Root.cz.

Ani tato podoba ADSL se ale u státních orgánů (hlavně tehdejšího ministra informatiky Mlynáře) nesetkala s nadšením a tak po urgencích ze všech stran Telecom slíbil, že brzy zrychlí…

V dalším díle si povíme, jak vypadalo první zrychlování a jaký dopad měla na klienty agregace.